120 let od prvního sokolského sletu 1882

5 2002 Dějiny česky
obálka čísla

    Aby povzbudil v sokolských jednotách nový ruch, navrhl Miroslav Tyrš uspořádat k 20. výročí založení Sokola veřejné cvičení s průvodem Prahou, přezvané mnohem později na první sokolský slet, a to na cvičišti ostrostřelců na Střeleckém ostrově v Praze. Po pečlivé přípravě a nácviku byli v pátek 16. června 1882 vítáni první účastníci přijíždějící do Prahy, další den se zkoušelo a večer bylo slavnostní představení v Novém divadle. Pozdravnou báseň Svatopluka Čecha přednesl herec Vojta Slukov v sokolském kroji. V neděli 18. června ohromil Prahu průvod 1 600 krojovaných Sokolů ze 76 jednot s 57 prapory a hosty polskými, jihoslovanskými a americkými. Do pochodu hrála Kmochova hudba z Kolína.
    Cvičiště na Střeleckém ostrově bylo po obvodu vyzdobeno českými vlajkami, slavnostními girlandami a velkými nápisy "Tužme se" a "Na zdar". Sem se po průvodu odebralo všechno členstvo i nedočkavé obecenstvo. Pod Tyršovým vedením cvičilo ve společných prostných v jednotném úboru na 720 cvičenců před více než 3 000 diváky. Cvičilo se bez hudby, povely byly dávány úderem tyče do ozvučné desky. V ukázkách na nářadí a v atletických vložkách vystoupilo 40 družstev, poté 70 vybraných cvičitelů ve zvláštní skladbě. Po skončení tělocvičné části se rozproudila družná zábava, která v noci vrcholila ohňostrojem.
    První sletové vystoupení představovalo velký úspěch, zejména Miroslava Tyrše, kterému uspořádali přítomní nadšené ovace. Průvod i cvičení před veřejností prokázaly, že sokolské myšlenky zapouštějí již v národu hlubší kořeny.
    Na tomto sletu se zástupci sokolských jednot usnesli, že odmítá-li pražské místodržitelství povolit Sokolu ústřední orgán, budou se sdružovat alespoň v celky župní. Do dvou let vznikly v Čechách již tři župy: Tyršova na středním Labi, Východočeská a Středočeská. Sjednocovací snahy vyústily po Tyršově smrti (1884) v založení České obce sokolské (1889), jež sdružila v 11 župách 229 jednot s 24 268 členy. Obdobně vznikla později i Moravská obec sokolská (1892).

Posletový ruch v roce 2002

    V mezidobí mezi všesokolskými slety činnost sokolských žup a jednot neutuchá. Je mj. vyplňována župními či oblastními slety, sokolskými dny, různými akademiemi s tělovýchovnou a kulturní náplní, sportovními přebory všeho druhu. U příležitosti 140 let založení sokolské organizace se v letošním roce budou konat např. župní slet v Liberci, župní slet v Kolíně, sokolské dny v Plzni, v Brandýse, ve Zlíně či v Ostravě, SOKOLGYM v Pardubicích a mnohé další. Pravděpodobně velmi významné bude i Mistrovství světa v estetické skupinové gymnastice (PINK) v Praze v hale Sokola pražského koncem června 2002.
    Velmi intenzivní jsou přípravy Sletu župy ještědské v Liberci ve dnech 21. -- 23. 6. 2002, který by spíše zasloužil název oblastní; předpokládá se účast snad 6 000 cvičících z řady žup, nejen sousedících. Pracuje se na scénáři celého vystoupení a na choreografii jednotlivých skladeb, některé jsou zcela nové. Zájem o účast na sletu předchází již dnes očekávání.

Sokolský den v Brandýse nad Labem

    Cvičiště Jindry Vaníčka v Brandýse bylo vybudováno v roce 1924, konala se na něm okrsková cvičení, slety župy Barákovy, atletické závody, secvičovaly větší celky pro všesokolské slety v Praze. V dobách nacismu a totality hřiště pustlo devastováno různými uživateli. Teprve pro zdar župního sletu v roce 1998 se pokusili Sokolové z celé župy uvést hřiště do stavu hodného tohoto sletu a od té doby slouží opět tělovýchově a sportu. Díky vzpomínce na krásný slet před čtyřmi roky rozhodlo se vedení župy Barákovy uspořádat na něm 25. 5. 2002 Sokolský den, na který pozvalo všechny, kdo mají zájem si zacvičit, či zasportovat a reprezentovat opět Sokol před širokou veřejností.

Slavnostní akademie ke 140. výročí

    uspořádala mateřská jednota Sokol pražský v sobotu 23. 3. 2002. Po Kmochově písni Spějme dál v podání pěveckého soboru Hlahol a dechové hudby jednoty následoval emotivní nástup historických praporů sokolských jednot, které byly po Tělocvičné jednotě pražské založeny rovněž v průběhu roku 1862. Byly to Sokol Jaroměř, Nová Paka, Železný Brod, Turnov, Čáslav, Příbram, Dvůr Králové, Kolín, Jičín, Kutná Hora a Brno. Po proslovu a dekorování praporů těchto jednot starostou Sokola pražského i celé ČOS br. ing. Pleskačem následovala pestrá vystoupení cvičenců a cvičenek mateřské jednoty i jednot jubilujících, s ukázkami moderních směrů ve sportu a v pohybové gymnastice. Naplněné hlediště odměňovalo všechny skladby potleskem, na závěr si s chutí zazpívalo s Hlaholem a hudbou Jitřenkou sokolské písně.


Vladimír Kašák

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012