Poezie - Básně léta pro Český dialog

Středohorská
Vlající
stébla vysokého
kavylu

modravý stesk
moře

co neunese vyšlapanou
pěšinu
Věra Bartošovská

Modifikovaný Bezruč
Nahlas pros!
Hlas prosej!
Cedníčkem zachytivším
Lístky darjeelingu

Nezbývá než doufat
Že budeš vyslyšena
Žes za hluchého
Nevybrala sobě
Jiří Staněk

Tvář naděje
Povím ti
jakou má podobu naděje
když se nám roky
hromadí v závěje

Je jako semínko
v samotce hlíny
které se na jaře
zahubí do květiny
Michal Černík

Jan z Louky
Jdu od psa k vlku
a celou tu těžkou hodinu
se rozpomínám:
Byla to láska? Nebyla
a kdo mi naposledy od plic vyspílá
čím moh jsem být a nechtěl...

V příhodnou chvíli prý
ohni udělá se zima
voda vyschne v krku
a vítr stane vprostřed pole
bez dechu, s rukama svěšenýma...

A hlína bude lehkou
a s ní i moje vina
V den, v který nevěřím,
a po boku mu bude stát
ta, která nevzpomíná...
Tomáš Třeštík

Tak dýchavičně se nám stoupá vzhůru
Po starých vysloužilých schodech
o nichž už dávno nikdo neví
kam vlastně vedou

Tak těžko se nám po nich sestupuje
Neboť nevíme odkud A kde
je ono kamenité dno

A přece
bodlinatě paličatí chceme to teď!

To obé!
Nebo alespoň občas

Neb není mrtev
Stále v nás zobákem seká
Trhá se na hřebech a ještě neumírá
Vasquezův jestřáb
Karla Erbová

Vlna přílivu
Ústy sladšími
než květy leknínu
zakrývá klín jako harpunu.
Potápí lodě,
co nemůže mít
ani je vykládat
daleko od břehu.

Bořil jsem se do písku,
když jsem ji nesl v náručí.

Vyjmenovala tisíce veslařů,
aby mě ranila.
Vladimír Stibor

Pavlovi
Víš ještě
jak rychle tu dorůstá měsíc

jak kamenná hora
měnívá barvy
z hodiny na hodinu

Jak jsme se milovali
až do ptačího křiku
do oslnivého rána

Po tobě jsem tu líhala
se dvěma

První byl muž
cos ho měl rád
Druhá je holka
jako by vypadla
z tvého a mého hnízda

I ty bys s ní kradl koně
s tím dítětem
kterého ses tak bál
Viola Fischerová

Dva světy
Nesmím doma kouřit
kouřem prý vysychají oči
nefritová dívka
jen stěží navlékne svůj člunek
v mrazivém tichu
zasněžené terasy

V hlavě mi běží obrazy
poskládané na papír

nevypadají tak osaměle
Hanka Brázdová