Česká republika a její romská menšina

5 2002 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

    V okolním demokratickém světě se ozvaly kritické hlasy k situaci romské menšiny v postkomunistické České republice, a to hlavně v souvislosti se snahou celých skupin Romů vystěhovat se do zahraničí. Mnozí z těchto kritiků buď neznají nebo ignorují současnou legislativní úroveň ČR, a ta je, jak jsem se sám přesvědčil, impozantní, a určitě obstojí při srovnání s adekvátní legislativou jiných demokratických zemí. Každý si může tento třicetistránkový elaborát části legislativy obstarat na zastupitelských úřadech České republiky. Zde by měl zodpovědný kritik začít.
    Všechny nové či modifikované starší zákony jsou v souladu s mezinárodními úmluvami OSN. Příslušná usnesení jsou rovněž na zastupitelských úřadech dostupná. Jistě to neznamená, že není třeba uzákoňovat další paragrafy a osobně jsem přesvědčen, že v tomto bodě je česká vláda vedena nejlepšími úmysly, jak problematiku optimálně, když ne "navždy" vyřešit. Realita zatím není nejlepší a obávám se, že ani v dohlednu nebude.
    Z odhadu je v České republice až 300 000 Romů, i když se jich k této národnosti hlásí jen 30 000. Vlastních organizací mají Romové nejméně 30. Romská občanská iniciativa je např. politická strana. Hlavními požadavky těchto organizací je odstranit rasové předsudky a nezaměstnanost, na které mají Romové větší podíl než "bílí". Bezpečnost je třeba zajistit všem, tedy i Romům, kteří se nepodílejí na kriminalitě a ctí zákony. Češi ve své většině jsou k menšinám tolerantní a extrémisty je nutné udržet na "evropské úrovni"l zákony i exekutivou. Dalším úkolem je vypěstovat v průměrném Romovi běžnou normu chování srovnatelnou s ostatním průměrem.
    Situace není lehká a ani nejlepší projekty nezaručují snadnou řešitelnost. K tomu, aby Romové "překročili svůj stín", potřebují nejen pomoc státu, ale i co nejvíc svých vzdělanců.


O. Štorch, Stockholm

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012