Nebýt nemoci, byl by nejideálnějším redaktorem-vydavatelem Zpravodaje dodnes

11-12 2010 Ostatní česky
obálka čísla

Rudolfa Němečka jsem poznal poměrně záhy po našem odchodu do exilu, někdy v letech 1969/70 v Badenu, kde jsme oba u Brown Boveri ve stejné divizi našli uplatnění. Často jsme se potkávali a občas diskutovali o společných problémech. Nejvíce mne na něm tehdy zaujalo jeho angažmá pro krajanskou soudržnost a jeho aktivistická povaha. Zatímco já a mí vrstevníci, asi o půl generace mladší, jsme se v počátečních letech ve Švýcarsku snažili profilovat uvnitř švýcarské společnosti a zakládali např. volejbalové, či tenisové kluby s veřejnou účastí, on se staral, aby se krajané nerozutekli. Nakonec se ukázalo, že ti, co se soustředili na krajanskou soudržnost, jako Rudolf Němeček, byli svým způsobem úspěšnější.

Mé angažmá pro krajany se datuje až od druhé poloviny 80-tých let, kdy jsem (tehdy již jako samostatný) začal prezentovat českou kulturu ve Švýcarsku, nejdříve tu hudební pro veřejnost, posléze i verbální zvl. pak pro krajany, zřídka kdy také např. divadlo se simultáním překladem pro veřejnost. O něco málo později převzal Rudolf Němeček Zpravodaj. Často jsme se náhodně potkávali v tiskárně u Cimburka a mezi námi došlo posléze k určité spolupráci, obvzláště ve výměně inzerce. Zpravodaj oznamoval kulturní akce PRAGMAkultur a naše, na několik tisíc adres rozesílané pozvánky nabádaly ke čtení ZPRAVODAJe. Tímto se podařilo přispět k udržení stavu abonentů i při přirozeném úbytku přílivem nových zájemců.

Na všem pracoval Rudolf s nesmírným zápalem, láskou a obětavostí jemu vlastní mnohdy hluboko do nocí, aby splnil termíny. Info-technika, obzvláště v devadesátých letech prodělávala ale souběžně markantní zlepšení, což směřovalo k dalším změnám. Ta neúměrná zodpovědnost a ubývání sil s pokročilým věkem vedly k vypuknutí nemoci, jejíž zárodky položil pravděpodobně už Jáchymov. Přestože Rudolf choval ZPRAVODAJ jako své děcko a věděl by si i nadále s dalším vývojem rady, cítil, že není pro něj možné nést tuto zátěž stále jen na svých vlastních bedrech. Pocit zodpovědnosti při rozhodování zvítězil nad denním návykem.

Na Rudolfa Němečka budu vždy vzpomínat s velkou vážností, obdivem nad jeho angažovaností a houževnatostí a s příjemným pocitem ze všech našich konstruktivních, mnohdy vysoce odborných, ale vždy absolutně bezproblémoých pracovních kontaktů. Nechť odpočívá v klidu Rudovo tělo nedaleko jeho ZPRAVODAJOVÉ „dílny“. Jeho spravedlivý duch, stále bojující za čestnost, praktičnost a důslednost nechť dlí s námi. Jen čas pro něj končí, teď začíná věčnost.

PRAGMAkultur, Ing. Oldřich Čupr
ex-redaktor a následovník RN

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012