Milan Paumer

Muž který se s Mašíny prostřílel na Západ. Jeden z trojice hrdinů, kteří se v době vrcholícího komunistického teroru probojovali přes železnou oponu na Západ, zemřel 22. července ve věku 79 let. Podlehl selhání sdrdce. V roce 1953 se společně s bratry Ctiradem a Josefem Mašínovými doslova prostříleli do Západního Berlína. Paumer patřil dle nhistorika Petra Blažka k nejstatečnějším, ale i nejskromnějším lidem, které kdy poznal. Bratři Mašínové ho brali jako rovnocenného partnera jejich protikomunistického odvoje. On se ale vždycky s jistým gustem podepisoval jen jako ...Ten třetí od Mašínů, vzpomíná Blažek. Naposledy Milan Paumer veřejně vystoupil při křtu knihy Cesta na severozápad. Je pod ní s bratry Mašíny podepsán jako spoluator. Kniha líčí jejich dramatický útěk za svobodou. Demokracie a svoboda není zadarmo, je to boj na život a na smrt, řekl Milan Paumer. Když křtil zmíněnou knihu, vypadal šťastně. Byla to pro něj obrovská satisfakce, třeba že se k tomu nápadu detailně zrekonstruovat útěk za železnou oponu, stavěl dost nedůvěřivě, vzpomíná historik Petr Blažek. A nerozšíříme tím zbytečně řadu nejrůznějších verzí či spekulací jak to tenkrát vůbec bylo, obával se Paumer. Nakonec však dal historikům k dizpozici celý svůj archív aby ho mohli konfrontovat se zápisky a komentáři bratří Mašínů. S výsledekm byl spokojen a lidem se celý blažený podepisoval, tak jak měl ve zvyku Ten třetí...
Hrdinství Milana Paumera se projevovalo i tehdy, když mu lidé v Česku, po jeho návratu z USA, nadávali vrahů a v dopisech anonymně vyhrožovali. Při veřejných diskusích se snažil vysvětlovat pohnutky protikomunistického odboje skupjny Bratří Mašínů. A hájil i ty činy přátel, které nespáchal. Jednou se vracel vlakem z Prahy do Poděbrad a už na nádraží se na něj přilepil jakýsi chlap a pořád ho sledoval. Milan v Poděbraceech vyskočil z vagonu na opačnou stranu a zvědavě sledoval, jak ho ten chlapík na nádraží marně hledá, říká publicistka a Paumerova kamarádka Olga Bezděková. Není příliš známo, že Paumer se jako málokdo zasloužil o respekt k Třetímu odboji. Otravoval s tím politiky tak dlouho, až protikomunistický odboj oficiálně uznali. Do posledních chvil jezdil neúnavně po školách a diskutoval s žáky o komunistickém teroru v padesátých letech. Obdivoval jsem ho, říká historik Eduard Stehlík. Paumer půsbil jako distinguovaný gentleman, ale když přišla řeč na mučení politických vězenkyň v 50. letech, bez obalu vybafl: Zabil bych takového chlapa, který vztáhl ruku na ženskou.
Když se později v Česku chystalo vydání knihy o politických vězeňkyních Byly jsme tam taky, Paumer tento počin sponzoroval významnou finanční částkou ze svých úspor.
(Články jsou převzaty z deníku MF Dnes.)Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce

Horálkovic rodina a zvířena II.
Autorka Eva Střížovská psala dosud hlavně o svém putování za krajany v zahraničí (pět knížek - Austrálie, Texas, Kalifornie atd.). Kromě toho uvedla v tiskový život poučné i zábavné publikace s názvem Český kalendář (22 ročníků).
Nyní vydává novou knížku. Je to druhý díl rodinné ságy prošpikované osobitým humorem. Knížka kromě rodinných příběhů zahrnuje i zkratkovité události doby od roku 1890 do současnosti.
Kromě mnoha černobílých fotografií v celé knize je několik barevných příloh a barevná obálka.
Cena brožované publikace je 200 Kč, v Evropě 10 EUR a v zámoří 10 USD i s leteckým poštovným.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad