Česko-lucemburská spolupráce pokračuje

O panu Geoffu Piperovi jste už četli v Českém dialogu vícekrát. Tento nositel ocenění Gratias Agit z loňského roku (cenu uděluje ministr zahraničí za nezištnou propagaci České repuliky a její kultury ve světě ) je stále v čilém kontaktu s českými hudebníky a muzikology.
Zamiloval si české hudební dědictví a jeho šíření pomáhá finančně i jinak - a to v mnoha různých směrch (ČD 11-12/2009).
Jarní pobyt pana Pipera v České republice byl spojen hned se třemi významnými událostmi:
První byl křest nového Hudebního slovníku, jehož doplnění o česko-anglický směr, který po léta chyběl, pan Piper financoval. Slovník vyšel poprvé v Ostravě v roce 1996 v anglicko- české verzi a jeho autorem byl Jan Spisar. Nyní byl slovník stejným autorem poněkud rozšířen a hlavně - doplněn o druhou část.
Na jejím vzniku spolupracovala i muzikoložka Ludmila Peřinová z Tábora, jejíž zajímavý příspěvek o táborském rodáku Oskaru Nedobalovi jste si mohli přečíst v minulém čísle ČD.
S osobami Ludmily Peřinové a Jana Spisara je spojena i další událost, na které se pan Geoff Piper finančně a organizačně podílel. Vypráví:
„Měl jsem v Lucembursku velký plán propagovat hudbu Bohuslava Martinů v rámci programu „Martinů Revisited“, jsem člen výboru International Martinu Circle. Část mého programu bylo provedení jeho Otvírání studánek (v češtině) v koncertní verzi na amatérske úrovni - nejprve v Lucembursku a pak podruhé s profesionálními hudebníky, zpěvákem a dirigentem také v Lucembursku. Třetí provedení se mělo uskutečnit v Česku s amatérským Club de Musique (EU) a chtěl jsem toto dílo provést ve spolupráci s českým sborem. Kontakt s Janem Spisarem mi dal příležitost najít tento sbor v Ostravě - Jan totiž diriguje smíšený sbor ostravské univerzity.
Ale Jan Spisar pak přišel s návrhem zpívat „Studánky“ v angličtině! Byla to světová premiéra tohoto díla v angličtině a vznikla i její nahrávka. Řekl bych, že má i komerčně dobrou šanci, protože existují nahrávky ve francouzštině a japonštině, ale anglicky ne. CD by mělo vyjít na podzim 2010.“
A Geoff Piper pokračuje:
„Lucemburský Club de Musique byl zastoupen při provedení čtyřmi zpěvačkami, Ostrava měla asi 25 žen, lucemburská předsedkyně klubu Filomena Domingues zpívala roli královny. Barytonové sólo a všechny nástroje byly obsazeny ostravskými profesionály.
Natáčeli jsme celkem dva dny, měli jsme také koncert v hotelu v Hukvaldech a po koncertě následoval křest slovníku. Studánky a slovník byly tak spojené na začátku a na konci projektu...“
Třetí událostí, která následovala po ostravské části pobytu pana Pipera v ČR, byl komorní recitál Jitky Čechové, naší vynikající klavíristky, jinak též členky Smetanova tria (viz str. 15-16). Na tento recitál pro uzavřenou společnost pozval pan Piper svoje pražské i další přátele a ovšem členy lucemburského Club de Musique, kteří si po ostravských pracovních dnech spojených s nahráváním měli možnost vychutnat volné dny v Praze.
Jitka Čechová doslova ohromila brilantní hrou, která rozezněla letohrádek Amerika ( Muzeum Antonína Dvořáka). Přednesla několik virtuosních skladeb pro klavír Bedřicha Smetany, Franze Liszta a Fryderika Chopina. Zahraničním posluchačům tak dokázala, že ve světě méně známý Smetana ve srovnání s oběma světovými skladateli, které proslavila vrcholně náročná díla pro tento nástroj, zcela obstojí. A její vystoupení bylo pro Geoffa Pipera zcela jistě tou třešničkou na pomyslném dortu, který si za svoji aktivitu ve prospěch české hudby zaslouží.
Martina FialkováHow to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad