Cena Karla Čapka v Trenečanských Teplicích podvacáté

Na začátku byli Čapci

Ano, MUDr. Antonín Čapek v roce 1910 nastoupil na místo lékaře v Trenčianských Teplicích. Tehdy pětapadesátiletý lékař Čapek si brzy tolerancí a mimořádným sociálním cítěním a snahou pomáhat každému bez rozdílu postavení, získal u široké veřejnosti neobvyklou oblibu a úctu. Není proto divu, že byl roku 1917 předvolán na Župní úřad v Trenčíně kde bylo proti němu vedeno přísné vyšetřování. Úřadům byl podezřelý tím, že se ke Slovákům choval slušně a lidsky, jak už to měl v povaze.

MUDr. Antonín Čapek se v Trenčianských Teplicích věnoval ovšem nejen své profesi, ale i širší sociální práci, přičinil se například o zřízení zubní laboratoře, která se stala vůbec první na Slovensku Zavedl také pravidelné lékařské prohlídky dětí a docílil i toho, že se ve zdejších školách dětem podávaly svačiny. Stal se i zakladatelem zdejšího Červeného kříže a byl aktivním činovníkem ochotnického divadelního spolku. V jeho lidumilných počinech mu byla oporou i aktivní partnerkou jeho choť Božena.

Roku 1923 doktor Čapek lékařskou praxi v Trenčianských Teplicích prodal a vrátil se do Prahy.

Po celou dobu do Trenčianských. Teplic za rodiči velmi rády jezdily všechny tři děti, později i s rodinami. Slovensko se pro ně stalo nejen místem setkávání a zázemí u rodičů, ale i zdrojem poznávání jeho přírodních krás i života lidu, a místem, které se v řadě případů stalo inspiračním zdrojem jejich tvorby.

V srpnu roku 1912 tady bratři Čapkové společně dokončili první větší povídky Zářivé hlubiny a jiné prózy. Tady se Karel Čapek pustil do divadelní komedie Loupežník a r. 1920 dopsal drama R.U.R.. Při návštěvě Slovenska roku 1921 dokončil korektury alegorického dramatu Ze života hmyzu. Není divu, že právě na Slovensku, v zámku v Topolčiankách roku 1927 začal pracovat na úspěšné knize Hovory s TGM. Že měl Karel Čapek Slovensko velmi rád svědčí i řada jeho sloupků v Lidových novinách. Malíř Josef Čapek Slovensko a jeho lid zvlášť citlivě zachytil na svých plátnech především Oravu, kam pravidelně až do roku 1938 zajížděl i se svými přáteli.

Čapkovské stopy na Slovensku nezarostly. A aby se na ně nezapomnělo ani v dalších generacích a v uspěchané době, je třeba tyto stopy vzájemnosti Čechů a Slováků stále prošlapávat, řekla si skupina přátel z okruhu Společnosti bratří Čapků a Kruhu přátel české kultury na Slovensku. A tak se zrodila Cena Karla Čapka, která se od roku 1990 uděluje vždy v měsíci květnu právě v Trenčianských Teplicích - perle Karpat. Laureátům je udělována - za propagaci života a díla bratří Čapků na Slovensku a za praktické uplatňování česko – slovenské vzájemnosti.

Poprvé byla tato Cena udělena v roce 1990 tehdejšímu herci Divadla na Vinohradech, předsedovi Společnosti bratří Čapků, Vlastimilu Fišarovi. Od roku 1994 je Cena udělována vždy jednomu laureátovi z Čech a jednomu ze Slovenska. Tak například na X. ročníku byla tato prestižní Cena udělena divadelnímu teoretikovi PhDr. Ladislavu Lajchovi, CSc,. a herci, prof. Radovanu Lukavskému, kterého k převzetí Ceny do Trenčianských Teplic doprovodilo více než čtyřicet členů Společnosti bratří Čapků. Na letošním XX. ročníku převzali Cenu herečka Eva Križiková a rozhlasový režisér Mg A. Jiří Hraše.

Není možné v tomto článku rozvádět široké aktivity oceněných laureátů, proto jen uvedu, které osobnosti od roku 1990 dodnes Cenu získaly: Vlastimil Fišar, Miloš Tomčík, Ivo Veliký, Jaroslav Rozsíval, Ladislav Vychodil, Jaroslav Slavík, František Černý, Josef Kroner, Gabriela Vránová, Viera Strnisková, Marie Šulcová, Ladislav Chudík, Peter Karvaš, Jiří Opelík, Radovan Lukavský, Ladislav Lajcha, Marta Dandová, Soňa Čechová, Aleš Fetters, Martin Huba, Boris Mědílek, Emilia Vašáryová, Josef Abrhám, Jozef Ciller, Josef Protiva, Štefan Vraštiak, Ivan Klíma, Eva Rysová, Kristina Váňová, Vladimír Rusko, Milan Kyška, Bohumír Bachratý, Miloš Pohorský, Marian Labuda, Jiří Hraše a Eva Križíková.

Snad ani není třeba dodávat, že svou váhu má Cena u veřejnosti odborné, i místní a lázeňské. O postoji společenských a politických představitelů k Ceně jistě svědčí dvacet ročníků a skutečnost, že v průběhu těch dvaceti let byli v Trenčianských Teplicích při oceňování ministři kultury České i Slovenské republiky, velvyslanci a vysocí představitelé obou vlád a samozřejmě nechyběli ani zástupci médií.

A jak celá ta sláva vlastně probíhá? Slavnost začíná pietním aktem kladení květin u pamětní desky rodiny Čapků na vnější stěně hotelu PAX , který stojí na místě domu, ve kterém rodina od roku 1910 – 1923 žila.

Vlastní průběh slavnosti má každoročně svou osobitou hudební a dramaturgickou náplň. se zaměřením na dílo bratří Čapků. Tomu odpovídají také keramické artefakty ak. sochaře Ilji Holešovského, inspirované tvorbou obou bratrů. Ty jsou hmotným vyjádřením této prestižní Ceny. Vítanou tradicí jsou i doprovodné programy: výstav a filmů (také pro děti), čtení nebo také vydávání příležitostných známek a korespondenčních lístků samozřejmě s „čapkovskou“ tématikou. K slavnostní atmosféře předávání Ceny patří i výstavy v Galerii M.A.Bazovského v Trenčíně, na kterých se opakovaně, ale s jiným tématickým úhlem prezentovalo dílo obou bratří Čapků a prostřednictvím výstav i letitá činnost Společnosti bratří Čapků ,založené už v roce 1947.

Poslední dobou vztah bratří Čapků ke Slovensku natolik inspiroval režiséra Josefa Císařovského, že vytvořil středometrážní filmový dokument Bratři Čapkové a Slovensko, který srovnává některá z míst navštívených Čapky s dnešním stavem. Poetické fotografie krás Slovenska z první poloviny minulého století z tvůrčí dílny Karla. Plicky i fotografie pořízené Karlem Čapkem, jsou v ostrém kontrastu s fotografiemi stejných míst dnešního „civilizovaného“ světa.

Premiéra filmu na Slovensku se konala při udělování Ceny Karla Čapka dne 22. května 2010 v kině Lázeňská dvorana, a v České republice 27. května v Městské knihovně, na Mariánském náměstí, v Praze.

(Pro úplnost ještě dodám, že stejný režisér vytvořil v tomto roce krátkometrážní dokument Nekonečná cesta Josefa Čapka. Ve filmu využil techniky animace obrazů Josefa Čapka a vycházel ze vzpomínek jeho choti paní Jarmily Čapkové).

S potěšením mohu čtenářům sdělit, že z rukou ministra kultury České republiky prof. Václava Riedelbaucha, který svou přítomností na slavnosti dokumentoval mimořádný význam Ceny Karla Čapka, převzal neúnavný, hlavní organizátor těchto slavností pan Ivo Veliký zvláštní cenu Artis Bohemiae Amicis. (volně přeloženo Přátelům českého umění) Blahopřejeme k zaslouženému vyznamenání!

Příjemné lázeňské prostředí, krásná příroda a možnost setkání s přáteli a ctiteli Čapků, to je nejlepší kulisa k předávání prestižní Ceny Karla Čapka.

Na letošní, XX. udělování Ceny, svého - českého laureáta, doprovodilo více než čtyřicet čapkovců. Společně pak navštívili zámek v Topolčiankách a poklonili se památce generála M. R. Štefánika u památníku na Bradle. Položením květů, národními písněmi a hymnami obou zemí si tu účastníci náležitě připomněli česko-slovenskou vzájemnost.