Oslava Jana Antonína Bati
Když prý Jan Baťa přijel do Brazílie, žili zde převážně indiáni. Bylo vedro 40 stupňů celsia, ponořil se do řeky, z které se i napil a vykřikl: Dobrá voda. Indiánsky to zní YPORA. Jan Baťa tam založil v Brazílii tři města, jedno nese název Bataypora. Je to pěkné městečko, kde mají školu s názvem Jan Baťa. Jeho jména si zde všichni váží. Přijel do Brazílie, založil zde čtyři města a dal lidem práci v obuvnickém průmyslu i jinak. Zavedl plavbu po řekách, nechal postavit pěkné domy pro zaměstnance, postaral se i o emigranty z Československa, kteří neuměli portugalsky a neměli kde bydlet Vybudoval také vodní dopravu a zanechal po své smrti v Brazílii stroje, které se staly základem obuvnického průmyslu v Brazílii.
Nedávno v Bataypora bylo otevřeno i Centro de Memoria Jindřich Trachta. Jindřich Trachta byl zaměstnancem u Bati, poté i starostou Bataypora. Když v roce 2000 zemřel, jeho potomci (v počtu 20) na jeho počest centrum jeho památky. Na zahájení přišel český generální kunzul ze Sao Paula dr. Vladimír Války, konzul Josef Grus, starosta města a další hosté. Místní hudba zahrála českou a brazilskou hymnu. Rodina Trachtova přivítala hosty v moravských a slovenských krojích. Zajímavostí také je, že vnuk Jindřicha Trachty (dr. Evardo Trachta de Silva) mluví česky, studoval v Brně verterinářskou fakultu.
(Dle informace gen. Josefa Součka ze Sao Paula)
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům
Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad
