Hanuš Salz - La Aviadora (Nakladatelství Ostrov)

3-4 2010 Knihy česky
obálka čísla

Neobyčejný životní příběh první české pilotky

Mezi osobnosti, jejichž jména a osudy vytlačil čas do pozapomnění, patří první česká pilotka Božena Laglerová–Peterková. Půvabná a zároveň nekonvenční žena, jejímuž pilotnímu umění se obdivovalo obecenstvo nejen v Evropě, ale i v zámoří. Pilotní průkaz získala již v roce 1911 jako první Češka a jako třináctá žena na světě! Její české prvenství vyniká i v tom, že další pilotku jsme měli až po sedmnácti letech.

Dodnes málo známá, ale nesporně pozoruhodná životní cesta Boženy Laglerové vedla ve zvláštním napětí mezi uměním divadelní pěvkyně a nadšené letkyně. Narodila se 11. prosince 1886 v Praze a jak uvádí Hanuš Salz, autor nedávno vydané knihy La Aviadora (více na www.ostrov-knihy.cz), její životní program jako zdrcující většiny českých měšťanských dívek z počátku dvacátého století byl dán předem: „Trochu se naučily vést domácnost, trochu šily a pletly, trochu brebentily německy nebo i francouzsky, trochu brnkaly na klavír...“ Ale především měly upoutat pozornost ekonomicky perspektivních nápadníků a budoucím sňatkem se zajistit. Svébytné postavení žen se teprve začínalo těžce prosazovat.

Slečna Božena si však kromě nadprůměrného hudebního nadání přinesla na svět velkou vůli pro osobní samostatnost. V roce 1906 absolvovala pěvecké oddělení pražské konzervatoře, pak rok – na dívku své doby netradičně a téměř průkopnicky – studovala v sochařském oddělení prof. Drahoňovského na uměleckoprůmyslové škole v Praze a od podzimu 1908 dostala šanci sólistky v novém Vinohradském divadle. Po dvou rocích odjíždí za podpory rodičů do Paříže pokračovat ve studiích zpěvu (zletilosti se v Rakousko- Uhersku dosahovalo až ve čtyřiadvaceti). V roce 1910 se již aktivně projevuje její zájem o aviatiku, který v květnu 1911 vrcholí prvním pokusem získat průkaz pilotky. Bohužel však zkušební let končí havárií a těžkým úrazem, málem smrtí. Havárie ostatně v začátcích letectví byly na téměř běžném pořádku. Jenže mladá žena se nevzdává a již na podzim znovu usedá do letounu Grade, jakéhosi předchůdce dnešních ultralehkých strojů, a zkoušky úspěšně složí. Nebýt zdržení daného zmíněnou nešťastnou havárií, bylo by její světové postavení mezi ženami- pilotkami ještě výraznější.

Létání mladou ženu plně uchvátí. Jen stručně připomeňme, že se účastní leteckých soutěží a již v dubnu 1912 se vydává na Kubu, Haiti a do USA, aby předváděla své umění na okřídlených strojích. Její pilotní kariéru však provází řada velmi dramatických událostí, včetně hrozících soudních doher, takže například z Haiti musí členu svého týmu pomoci v útěku, aby nebyl vystaven nespravedlivému stíhání...

Po návratu do vlasti B. Laglerová dál žila a působila v Praze a dál se věnovala pěvectví i letectví. Přestala sice létat, ale významně propagovala aviatiku a pracovala mezi čelnými funkcionáři leteckých organizací. Dostalo se jí velkého uznání mnoha odborníků a navždy jí náleží místo mezi předními průkopníky českého letectví.

Božena Gabriela Věnceslava Laglerová–Peterková zemřela 8. října 1941 a je pochována na hřbitově v Praze 6 – Bubenči.

Dvakrát utekl krutému režimu

Kdo nečetl strhující Paměti, které ve Spojených státech krátce před smrtí napsal Ladislav Karel Feierabend (1891-1969), je značně ochuzen. Toto dílo, po léta komunistického režimu zapovězené, u nás naštěstí v devadesátých letech vyšlo, a tak můžeme získat další pohled na události třicátých a čtyřicátých let u nás.

Vezměme si jen názvy kapitol: Ve vládách Druhé republiky, Ve vládě protektorátu, Z vlády doma do vlády v exilu, Ve vládě v exilu, Na londýnské frontě, Východní vítr nad Londýnem, Beneš mezi Washingtonem a Moskvou, Soumrak československé demokracie, Pod vládou Národní fronty. Pro toho, kdo se zajímá o moderní historii českého národa, je to ta nejlepší reklama.

Ladislav Karel Feierabend byl nejen významný politik, ale především národohospodář. Vystudovaný právník se věnoval zemědělství. Ve třicátých letech byl vrchním ředitelem Kooperativy a předsedou Pražské plodinové burzy i Čs. obilní společnosti. Politicky stál napravo, byl členem agrární strany.

Po Mnichově v roce 1938 se stal ministrem zemědělství. Ve vládě zůstal i po německé okupaci, ale nikoliv jako kolaborant, naopak se zapojil do odboje a denně riskoval život. Když ho Němci odhalili, stačil za dramatických okolností utéct.

V Londýně byl členem exilové vlády, a to jako ministr financí. Protože agrární strana nebyla po válce povolena, vstoupil do národně socialistické strany a statečně se stavěl proti nástupu komunistů. Když získali moc, byl Feierabend rád, že si už druhým útěkem do zahraničí opět zachránil život.

Žil převážně ve Spojených státech, působil v Hlasu Ameriky. Zemřel 15. srpna 1969 v rakouském Villachu.

z článku v týdeníku
Český rozhlas

Naše redakce může zájemcům nabídnout velice zajímavou knihu Zemědělské družstevnictví v Českoslovenku do roku 1952. 160 stran, 150 Kč.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012