Ocenění Zdeňku Mácalovi Martinů Revisited 2010

V sídle Nadace Bohuslava Martinů byla jednomu z nejznámějších českých dirigentů, Zdeňku Mácalovi, udělena medaile za zásluhy o uvádění díla tohoto skladatele. Stal se tak dalším z řady oceněných osobností, které intenzivně pomáhaly prosazovat dílo Martinů v zahraničí. Dirigent poté s jemu vlastním temperamentem vyprávěl o svých setkáních se skladatelovou chotí, paní Charlotte Martinů i se skladatelovým mecenášem Paulem Sacherem a s dalšími, kdo se s Martinů osobně znali, a které potkal v době svého působení v emigraci. A pak Nadaci Bohuslava Martinů, která vlastní autorská práva na skladatelovo dílo, věnoval unikátní první fotokopii Martinů I. symfonie, kterou mu kdysi osobně pořídila právě skladatelova choť.

Byla to moje „osudová“, prohlásil dirigent Mácal, když předával mohokrát používané desky s partiturou, nesoucí patinu více než 40 let. První symfonie Bohuslava Martinů mu v době jeho emigrace otevřela americké koncertní síně. Po několika provedeních v Evropě ji totiž nabídl do programu Chicago Symphony Orchestra. Úspěch, kterého s ní tehdy dosáhl, mu vynesl pozvání k dalším americkým orchestrům, mimo jiné do Pittsburgu, kam se pak vracel dirigovat celých 30 let. Partitura se spolu s dirigentem možná 17krát stěhovala po celém světě, na první stránce je Mácalovou rukou zaznamenáno asi 25 provedení této symfonie s nejrůznějšími orchestry v Evropě i USA. Ale bylo jich ještě o dost víc. To poslední, loňské, s Českou filharmonií v Bruselu, kde měla symfonie také obrovský ohlas a obecenstvo si vyžádalo přídavek, připomněl i ředitel Institutu Bohuslava Martinů Mgr. Aleš Březina. Nebyla to však jen tato symfonie, ale i celá řada dalších opusů fenomenálního skladatele, jemuž je svět dodnes dosti dlužen, a které Zdeněk Mácal během své dlouhé kariéry s úspěchem představil ve světových i domácích koncertních síních.

Nadace Bohuslava Martinů nejen že udílí významným domácím i zahraničním umělcům a teoretikům své medaile. Dlouhodobě nyní žije především obrovskou akcí mezinárodního významu, projektem Martinů Revisited. Ten vloni odstartoval jako součást kulturního programu českého předsednictví EU a pokračuje i letos. Připomíná obě výročí Martinů – vloni 50 let od úmrtí v roce 1959 a letos 120 let od narození v roce 1890.

Odkaz skladatele světového formátu, jehož bohaté dílo ovlivnila nedobrovolná doživotní emigrace, je tak připomínán v Evropě i USA díky obrovskému úsilí všech, kdo projekt zajišťují – pracovnic Institutu BM a mnoha dalších zainteresovaných po světě. Projekt čítá stovky koncertů, provádění oper Martinů po celém světě, mezinárodní muzikologické konference, výstavy i vydávání publikací. Unikátní hudebně taneční skladba Špalíček ukončovala české předsednictví EU. Dokument o něm vysílala nedávno Česká televize.

Obrovským magnetem bylo premiérové provedení nedávno nalezených Tří fragmentů z opery Julietta, provedených Sirem Charlesem Mackerrasem a Magdalenou Koženou s Českou filharmonií. CD natočené během koncertu bylo oceněno prestižní cenou britského časopisu Gramophone. Co je ale stěžejními událostmi Martinů Revisited v roce 2010?

U nás to bude uvedení hned několika významných skladeb Martinů na Pražském jaru, zařazena je i nová a zdařilá inscenace jeho opery Hry o Mariích v Národním divadle. Chystá se vůbec první CD nahrávka opery Den dobročinnosti, premiérované teprve v roce 2003. Události velkého rozsahu se ale odehrají i v zahraničí. V Londýně uvede šéfdirigent BBC Symphony Orchestra Jiří Bělohlávek postupně všech šest symfonií Martinů a k této příležitosti zde také vyjde rozsáhlá publikace Michaela Crumpa na stejné téma.

V Glasgow zase BBC Scottish Symphony Orchestra dovrší provedení všech pěti klavírních koncertů Martinů. Sólisty budou mj. Garrick Ohlsson nebo Ivo Kahánek. Opery B. Martinů se hrají ve Švýcarsku, rakouský prestižní hudební časopis vydává číslo věnované Martinů. Atelier lyrique v Paříži uvede operu Mirandolina.

Díky Nadaci Bohuslava Martinů, spravující po smrti skladatele, který nezanechal potomky, jeho odkaz, a díky Institutu Martinů se tak dílu tohoto ve světě pozapomenutého génia hudby 20. století dostává mohutného oživení.