Martin Komárek – Bůh nezná budoucnost (Esej o víře)

1-2 2010 Knihy česky
obálka čísla

Komárkovy texty znám především z novin: jeho politické komentáře jsou vždycky přesně formulovanou (a smutnou až naštvávací) analýzou české společnosti. Žádný politik si před ním není jistý svou předváděnou ctností. A čtenář svými představami...

Kniha Bůh nezná budoucnost je také znepokojující. Když jsem začala číst tento esej, také jsem z ní cítila opakovanou otázku: PROČ? Proč věříme, proč umíráme s nadějí na posmrtný život, proč potřebujeme církev? Komárek odpovídá tak, že se znovu ptáme: myslím si to taky? Tento text není knihou, kterou si přečtete na jeden zátah nebo v létě mezi okopáváním záhonků. (Ostatně: esej má být duchaplný a subjektivně pojednávající o zajímavých otázkách filozofie, kultury nebo umění.) Přečtete proto jednu kapitolu – nebo pár řádků a pak zůstanete sedět a přemýšlet. Autor je upřímným skeptikem. Stejně jako my hledá odpovědi na základní otázku: jaký smysl má náš život a jakou funkci má v 21. století víra, Bůh-otec a celá jeho suita?

V kapitolce „Jak se na to může dívat“ se mj. píše:

„Otče můj, proč jsi mě opustil? Tak vzlykal Boží syn na kříži. Modlitba Židů v plynových komorách musela být ještě zoufalejší. Kristus umíral sám, pro pravdu, pod křížem stáli jeho milí.

Židé umírali zbytečně. Jejich děti umíraly spolu s nimi v příšerném nesmyslném ponížení. Žádná naděje nikde nebyla.

Jak se na to mohl Bůh dívat?

Jistě, připouštíme, že není odpovědný za lidské činy. Připouštíme, že nemůže zasahovat do toho, co dělají smrtelníci. Když jsou však vražděny malé děti? Nemůže on, všemocný, udělat aspoň malý zázrak?

Jak to, že nevyslyšel modlitbu?“

Komárkův esej končí Otčenášem. Dává nám naději.

(šeb)
Vydalo nakl. PROSTOR

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012