Českoslovenští výsadkáři mají památník ve Skotsku | Zasloužili se o svobodu své vlasti

1-2 2010 Aktuality česky
obálka čísla

Ve skotském městečku Arisaig byl 11. listopadu 2009 odhalen památník připomínající asi tři stovky českých a slovenských výsadkářů, kteří zde za druhé světové války prošli speciálním výcvikem před vysazením v nacisty okupované Evropě, včetně území tzv. Protektorátu. Byli mezi nimi i Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří spolu s dalšími parašutisty zahynuli po atentátu na Reinharda Heydricha.

Iniciátorem postavení pomníku byl dr. Paul Millar, honorární konzul České republiky v Edinburgu, jehož otec se po okupaci Československa nacisty dostal složitou cestou přes Balkán a Francii do Anglie, kde skončil u 311. peruti RAF.

O tom, co předcházelo vybudování památníku v Arisaigu, dr. Paul Millar mj. uvedl:

Před třemi lety otevřelo Skotské národní válečné muzeum v Edinburgu specializovanou dočasnou výstavu Commandos. Mezi vystavenými předměty bylo několik málo drobností, připomínajících československé kursisty, cvičené v letech 1941–1943 ve Speciálních výcvikových školách Exekutivy pro zvláštní operace. Kurátor onoho muzea Stuart Allan, který v té době pracoval na knize Commando Country, mě požádal, abych se pokusil rozluštit podpisy v malé knížce, kterou jedna skupina kursistů věnovala svému instruktorovi Ernstu Van Maurikovi. Byl to anglický překlad Čapkových Anglických listů.

Se zvětšovacím sklem a s cennou knížkou v rukách jsem si uvědomil – tak jako často předtím – nejen existenci oné intuitivní české vzdělanosti, která se odrazila ve volbě dárku, ale i geniality Karla Čapka a toho, jak je svět malý. Na svých cestách se Čapek roku 1924 ve Skotsku přeplavil lodí z ostrova Skye kolem ostrůvků Rhum a Eigg do přístavu Mallaig a cestou z Mallaigu do Fort William projel Morarem a Arisaigem v srdci Commando Country, kde o sedmnáct let později naši vojáci bydleli u stříbrných pláží přímo naproti ostrůvkům Rhum a Eigg. V období 17. července 1941 – 16. dubna 1943 prošlo třinácti kursy Commando pravděpodobně 279 příslušníků Československé brigády. Z nich 127 prošlo kompletním kursem, tj. včetně paradesantního, záškodnického a radistického výcviku. Výsadkových skupin bylo ustaveno 47, z nich 34 výsadků se uskutečnilo a na 13 se ke konci války nedostalo.

A pak tu byly ty podpisy v knize: dvacet ve dvou sloupečcích. Všechny se mi nakonec podařilo dešifrovat – co jméno, to hrdina: Drbohlav (ČSOB?), Kubiš (ANTHROPOID †18. 6. 1942), Rozprým (RAF †10. 12. 1942), Mikš (ZINC †30. 4. 1942), Svoboda (WOLFRAM, přežil), Čoupek (BIVOUAC †22. 9. 1942), Pospíšil (BIVOUAC †28. 10. 1944), Hrubý (BIOSCOPE †18. 6. 1942), Bublík (BIOSCOPE †18. 6. 1942), Kolařík (OUT DISTANCE †1. 4. 1942), Trpík (GLUCINIUM, přežil), Zálešák (ČSOB?), Škácha (SILVER B, přežil), Dvořák (STEEL †9. 7. 1942), Turšner (IRON, přežil), Zemek (SILVER B, přežil), Kouba (BIOSCOPE †3. 5. 1942), Sedlák (ČSOB?). Z těch dvaceti se tři vrátili k brigádě, se kterou se zúčastnili pozemních akcí, a sedmnáct bylo zařazeno do výsadků. Z těchto 17 jich deset zahynulo již v roce 1942, dva v roce 1944 a pět přežilo. Úmrtnost výsadkářů? Sedmdesát a půl procenta, z toho tři – Kubiš, Hrubý a Bublík – v kryptě kostela Karla Boromejského.

Co jiného mě pak mohlo napadnout, než požádat přátele ve Skotsku i v České republice, abychom společně založili charitu, která by se postarala o postavení pomníku našim dobrovolníkům právě tam, kde se před bojovým nasazením mohli naposledy nadechnout svobodného vzduchu. Výcvik se konal na severozápadním pobřeží Skotska většinou mezi vesnicemi Morar (na severu) a Arisaig (na jihu). Tam se také nacházejí tři domy, ve kterých byli příslušníci československé brigády ubytováni – Garramor, Camusdarrach a Traigh House.

Obě rady, oblastní a místní, i občané uvítali postavení pomníku v přístavu Arisaig, křižovatce cest našich vojáků. Navíc, dnes po zbrusu nové silnici snadno přístupný Arisaig se nachází v turisticky vysoce exponované oblasti, a jak památník československým vojákům, tak i expozice ve zdejším informačním středisku, budou popularizovat nejen příslušná historická fakta, ale i Českou republiku.

Josef Krám

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012