Komunisté vs. krajané

Je to neuvěřitelné jak jsou oprsklí. A také jak patřičná komise je bezzubá. Většina emigrantů utekla před komunisty. A oni se nestydí se jim vnucovat jako zahraniční návštěva...

Nedávno se v Praze uskutečnil Seminář pro krajany a následně i Krajanský festival. Více si můžete přečíst v Českém dialogu 9-10. Mluvilo se i tom, že by bylo vhodné ustanovit jakýsi orgán, nejlépe na vládní úrovni, jak to mají i jiné státy, který by se krajanskou problematikou zabýval. Zatím zde máme Senátní komisi pro krajany (název je delší, ale takhle tomu každý jistě rozumí). Její součástí je i Konzultativní rada, jejíž jsem členkou.

Setkáváme se na schůzích v Senátu, kde se mluví o různých problémech jako je stále za dvacet let neuskutečněná korespondenční volba, možnost dvojího občanství, restituce majetku a mnoho dalších věcí.

Potkávám tam v komisi jak lidi upřimně se snažící řešit problémy, tak lidi, kteří vlastně ani nevědí proč v komisi jsou. A to je ono. Do komise jsou totiž voleni výborem Senátu. A ten výbor zřejmě vůbec nic netuší nic o tom, že stastisíce lidí odešly z naší vlasti proto, že nemohly vystát komunistický režim. Že byly tím režimem pronásledovány, že jim hrozilo vězení ba i popravy, že jejich děti nemohly studovat, atd., atd., což je snad všeobecně známo.

Mně však není známo, jak je možné, že to není známo i senátnímu výboru, neboť jsou do tzv. krajanské komise voleni i komunisté. Nedávno Miloš Šuchma, předseda ČSSK v Kanadě, napsal do www.lidovky.cz protestní dopis, aby komunista soudruh Balín, který jede s touto senátní komisí do Kanady, je nenavštívil, že krajané o to nemají zájem. Balín ale odpověděl, že se funkce v komisi nemíní vzdát (bodejť by jo, čeho se kdy jakýkoli komunista vzdal?)

Na poslední schůzi „krajanské komise“ bylo na pořadu více bodů, ale já se chci jen zmínit o tom kanadském. Pan senátor Hálek informoval, jak proběhla návštěva Kanady a krajanů. Řekl, že panu Balínovi doporučili, aby s nimi nešel ke krajanům, aby si udělal jiný program. A také se zmínil o tom, že kdesi na ně čekali kvůli komunistovi v jejich řadách někteří rozzlobení krajané, ale oni že nechtěli konflikt a tak se jaksi té skupině vyhnuli. (Konflikt by to nebyl, mám fotografii, jak poklidná skupina lidí stojí s transparentem Vítáme vás, viz foto).

I zeptala jsem se, jaký užitek mám já, jako daňový poplatník z „jiného programu“ soudruha senátora Balína. A jestli není trochu ponižující, když se vážená senátní delegace vyhýbá setkání s krajany, kteří mají jiný názor.

Odpověď byla sice snaživá, ale jak se dalo očekávat – nijaká... Proč? Jsou senátoři v té komisi jenom proto, aby jezdili na výlety, jak je leckde ve světě potkávám (a na rozdíl od nich si cesty platím sama)...?

Mimochodem program jejich jedenáctidenní cesty po různých místech Kanady zahrnoval jen dvě setkání s krajany – jedno na půdě Generálního konzulátu, kam asi protestující krajané nejsou pozváni a druhé „individuální“ v Divadle Za rohem, což se ale vůbec neuskutečnilo, neboť o tom Divadlo za rohem nemělo ani ponětí. Zbytek na programu bylo setkávání s kanadskými organizacemi, s indiány, návštěva Niagarských vodopádů, obřího lyžařského střediska Whistler apod. Čili výlet za hodně peněz. Kdyby je radši dali učitelům nebo postiženým dětem!