Big band ničím nenahradíš - zvláště ne Bohemia big band!

11-12 2009 Ostatní česky
obálka čísla

V tom našem milém a širém jazzovém světě kromě řady originálních formací zaujala své pevné místo takzvaná uskupení klasická. Mezi něž bezpochyby patří v oblasti malých obsazení typický jazzový kvartet (správnější by měl zde být výraz „jazzové kvarteto“, ale co naplat, my jazzmeni už to takhle říkáme) v obsazení saxofon, piano, kontrabas a bicí, popřípadě pouze trio z tří posledně jmenovaných nástrojů. Co se ovšem týče obsazení velkých, tam jednoznačně kraluje klasický big band, i když i tam čas od času dochází k různým mnohdy i zajímavým variantám. Stručně a jasně: pět saxofonů, čtyři trumpety, čtyři trombony a rytmika v této oblasti jazzu jednoznačně kralují už jenom proto, že pro toto obsazení existuje maximum možného notového materiálu. Jeho předností s chutí využívaly všechny známé jazzové hvězdy.

Není tedy divu, že touto cestou se vydal i dobře známý pražský BOHEMIA BIG BAND, založený v roce 1985 Bohuslavem Volfem, který v sobě kromě aktivního trombonového hraní objevil i schopnosti bandleaderovské. A to mi věřte, že stát v čele big bandu nespočívá pouze v oblečení si bílého saka a zaujetí důstojné pozice dirigenta před orchestr! Neboť takto početné těleso už je spíše instituce, která vyžaduje poměrně obsažné logistické zázemí v podobě oblečení, pultů, notového archivu, dopravy, smluvní a výplatní administrativy a tak dále.

Použijeme-li módního pojmu - v čem tedy spočívá „filozofie“ Bohemia big bandu, tak lze říci tolik, že toto těleso se za citlivého vedení svého kapelníka systematicky zabývá především interpretací toho nejlepšího, co na tomto poli jazzová historie přinesla. Přitom je pečlivě dbáno na zachování toho, co je možno vyjádřit jako „respekt k duchu skladby“. A pokud lze říci, že se tento úkol daří plnit, tak je to dáno tím, že se v tomto tělese ke spolupráci scházejí skutečně přední hudebníci, kteří kromě svého instrumentálního umu v sobě mají i značnou dávku nadšení pro věc. Bohemia big band disponuje i kvalitním notovým materiálem, zčásti složeným z originálů, zčásti z aranžmá našich předních aranžérů.

Mezi poslední uceleně koncepční projekty tohoto orchestru patří koncertní provedení jazzové opery George Gershwina „PORGY AND BESS“. Na rozdíl od původního pojetí tohoto díla, v němž autor realizoval své kompoziční ambice ve směru k oblasti vážné hudby, zvolil Bohemia big band variantu druhou, která je dílem komponisty a aranžéra Russela Garsii, a kterou tento znamenitý hudebník takzvaně „ušil přímo na tělo“ dvěma velikým osobnostem jazzu - Elle Fitzgerald a Louisi Armstrongovi. Protože se ukázalo, že notové materiály pro tuto verzi jsou prakticky nedostupné, bylo třeba se nechat inspirovat slavným LP z padesátých let, kde se tito dva znamenití interpreti znamenitě a originálně vypořádávají s danou předlohou.

Volba protagonistů pro zdejší verzi této slavné opery nebyla kupodivu už tak složitá, neboť part Porgyho převzal s potěšením americký zpěvák a pedagog Lee Andrew Davison, který už řadu let žije v Praze, a v roli Bess vystupuje iniciátorka tohoto projektu - ztepilá Barbora Mindrinu-Řeháčková v alternaci se znamenitou zpěvačkou Věrou Křížkovou. A protože lze těžko nahradit Louise Armstronga jen jedním člověkem, trumpetového partu se ujal s laskavostí sobě vlastní přední český trumpetista Václav Týfa.

Nezbytnou součástí tohoto projektu je též účast smyčcového kvarteta (Heroldovo kvarteto, Sparrow Quartet). Toto dílo bylo již s velkým úspěchem uvedeno na řadě význačných jazzových akcí, z nichž jmenujme alespoň každoročně pořádaný koncert na zámku v Mikulově, uskutečněný na počest tamního slavného rodáka Karla Krautgartnera, kde bylo toto dílo též zaznamenáno Českým rozhlasem Brno.

Jinak je třeba zdůraznit, že v tomto případě se jedná o prakticky první „živé“ provedení této verze opery, neboť americký vzor se odehrál pouze ve formě natočení - velký dík Bohu a všem interpretům za to!!!!

Začali jsme heslem - tož i tak skončeme: S BOHEMIA BIG BANDEM NA VĚČNÉ ČASY A NIKDY JINAK!

Vít Fiala

Pozn. red.:

Autor tohoto článku kontrabasista Vít Fiala se se skromností jemu vlastní zapomněl zmínit, že je i autorem instrumentace tohoto díla.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012