Hudbou k výročí sametu

Tak byl pojmenován koncert, který se konal přesně v den dvacetiletého výročí 17. listopadu 1989 v pražském Rudolfinu. Podtitulek by mohl mít také Studenti studentům. Na pódiu se totiž pod taktovkou mladého dynamického Marka Ivanoviče představil studentský orchestr s příležitostným názvem Orchestr 17. listopadu, složený z nejlepších hráčů vysokých hudebních škol a konzervatoří – a nejen to. Na programu byly kromě úvodního Dvořákova slavnostního Karnevalu a odhodlaného Smetanova Blaníku také dvě rozsáhlé skladby pro smíšený sbor. Mezi Karnevalem a Blaníkem zaznělo Pražské Te Deum Petra Ebena a na konec Dvořákovo Te Deum, které obstaralo impozantní závěr koncertu. I obě tyto náročné skladby zazpívali studenti – totiž spojené akademické sbory. Pro tuto příležitost vytvořený více než stohlavý sbor mladých lidí, pro mnohé z nichž bylo pódium Rudolfina zatím možná nejvyšší dosaženou metou, zněl skvěle, stejěn jako orchestr. Sólisty byli zkušený barytonista Roman Janál a jemu zcela rovnocenná velmi mladá slovenská sopranistka Lívia Obručník Venósová, slibující veliký talent. Závěrečné Dvořákovo Te Deum dirigoval symbolicky Libor Pešek, dirigent, který před dvaceti lety abslovoval s Českou filharmonií památné koncerty, při nichž se nejen hrálo, ale zároveň ČF spolu s posluchači diskutovala a podporovala probíhající revoluční dění. V programu Libor Pešek vzpomenul i na tehdejší výjimečný koncert ČF právě pro studenty, kde se hrála Má vlast, a který jemu, filharmonikům i studentům svojí pohnutou atmosférou utkvěl navždy v paměti.
Letos 17. listopadu však nezněla Rudolfinem jen hudba. Rozhlasový moderátor Pavel Ryáček kultivovaným slovem nejen provázel programem, ale pozval na pódium také zástupce studentů, kteří letos prováděli vlastní rozsáhlý průzkum mezi sebou samými a rozvinuli širokou kampaň nazvanou Inventura demokracie. Její základní obsah zde byl přednesen a nezbylo, než s ním souhlasit. Generace těch, kteří se před dvaceti lety narodili a nyní studují na vysokých školách, vidí vývoj společnosti kriticky, ale nezříká se vlastní odpovědnosti – jak té budoucí, tak už současné. Dalším předělem mezi skladbami bylo pak slavnostní udělení Ceny Jana Opletala, kterou získala studentka Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mgr. Kateřina Volná za svoji výjimečnou práci týkající se vlivu komunistů na této fakultě před listopadem 1989. Laureátka pronesla k publiku v Rudolfinu kromě slov díků i jedno své přání – aby nám všem, ale hlavně co nejvíce mladým lidem nebyl další vývoj v naší zemi lhostejný.
Po velebném Dvořákově Te Deum, které v podání studentského orchestru a mohutného sboru vyvolalo vlny emocí a bouřlivý potlesk na závěr, přišel pak ještě okamžik pro mnoho z nás nezapomenutelný. A to když za doprovodu mladých hudebních talentů zazpívaly spojené vysokoškolské sbory na pódiu a s nimi celé Rudolfinum slavné Gaudeamus Igitur.
Poznámka na závěr:
Kromě tohoto slavnostního koncertu v Rudolfinu dne 17. 11. proběhla nejen v Praze, ale i v dalších velkých městech týdenní přehlídka – festival akademických pěveckých sborů ČR nazvaný FESTA ACADEMICA. Pořádala ji za pomoci mnoha dalších institucí Unie českých pěveckých sborů.
MafJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad