Tragické chvíle ČOS z října 1941

Česká obec sokolská, tato v novodobých dějinách našeho národa nezastupitelná organizace, byla v průběhu času od svého založení celkem čtyřikrát z politických důvodů umlčena. Rozhodly o tom v letech 1915, 1941, 1950 a 1968 mocenské vládnoucí síly.
Zatímco 28. listopadu 1915 toto rozhodnutí uvedlo v platnost c. k. Policejní ředitelství v Praze pod č. j. 34295/7883 a bylo v českém jazyce adresováno "ctěnému spolku ČOS k rukoum starosty Jeho Blahorodí pana JUDr Josefa Scheinera, advokáta v Praze" a opíralo se o výnos rakousko-uherského c. k. Ministerstva vnitra ze dne 24. 11. 1915 čís. 25037 ve smyslu § 24 a 25 odst. I zákona z 15. 11. 1867, nařízení Reichsprotektora v Čechách a na Moravě z 12. 10. 1941 o rozpuštění ČOS nabylo právní moci pouze uveřejněním v německém pražském deníku Der Neue Tag téhož dne.
Zatímco podepsaný vládní rada a správce policejního ředitelství v Praze (podpis nečitelný, snad Křikava) věnoval zdůvodnění rozpuštění ČOS celkem pět odstavců, v nichž bylo napadeno pěstování intenzivních vztahů s cizinou a bratrské styky k Rusům a Srbům, které jsou v ohledu nebezpečnosti státu jasně viditelny teprve nyní, kdy je monarchie s oběma státy ve válečném stavu, dále rakouskému státu nebezpečné písemné a jiné styky s různými českými organizacemi v Severní Americe, zejména spolky sokolskými, a z toho vyplývající protirakouská propaganda naplňující velezrádnou trestnou činnost, která by mohla být vnášena do daleko rozvětvených tuzemských sokolských organizací, o 26 let později Reinhardt Heydrich, Reichsprotektor in Böhmen und Mähren, nepokládal za nutné zrušení spolku Česká obec sokolská jakkoli zdůvodňovat, jeho úřad se omezil pouze na zveřejnění v německém deníku dne 12. října 1941.

Převod německého originálu:
NAŘÍZENÍ
Říšský protektor v Čechách a na Moravě vydal na základě § 18 ustanovení o výstavbě správy a německé bezpečnostní policie v Protektorátu Čechy a Morava z 1. září 1939 -- Říšský úřední list I. str. 1681 -- následující nařízení:
Spolek "Tschechische Sokol-Gemeinde" (Česká obec sokolská) se sídlem v Praze a jeho členské spolky, odbočky a přičleněné organizace se tímto rozpouštějí. Jmění těchto organizací se ve smyslu § 2 ustanovení o stažení majetku v Protektorátu Čechy a Morava ze 4. 10. 1939 -- Říšský úřední list I str. 1998 -- zabavuje a může být, pokud Říšský protektor neučiní jiné opatření, zajištěno Tajnou státní policií ve prospěch Říše.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem uveřejnění v deníku "Der Neue Tag."
Vydal: Heydrich SS-Obergruppenführer a generál policie

V říjnu 2001 uplynulo 60 let od chvíle, kdy v noci ze 7. na 8. října 1941 zasadilo Gestapo sokolské organizaci nejtěžší ránu zatčením 136 předních činovníků ústředí ČOS, sokolských žup a jednot. Pět nocí před zveřejněním v tisku, což bylo pro práci Gestapa příznačné. Po dlouhých výsleších v Pečkárně a na Pankráci byli začátkem ledna 1942 deportováni do koncentračního tábora v Osvětimi, kde většina podlehla nelidskému zacházení. Do vlasti se z celé skupiny vrátilo 9 bratří. Pro 7 z nich však vězeňská anabáze neskončila, po únoru 1948 byli totalitním režimem opět vězněni.
Nemohu nevzpomenout jedné z prvních sokolských obětí nacistického režimu, tehdejšího náčelníka ČOS bratra dr. Augustina Pechláta, který byl zastřelen 30. září 1941 při nástupu do funkce nového Reichsprotektora R. Heydricha. Od popravy bratra Pechláta uplynulo v září 2001 rovněž 60 let.
Celkem bylo za poslední války vězněno více než 12 000 bratří a sester. V koncentračních táborech zahynulo 2 139, popraveno bylo 1 162. Koncem války, v průběhu Slovenského národního povstání a při Pražském povstání, padlo přes 600 Sokolů. Jejich památky dnes vděčně vzpomínáme.