Odešel český vlastenec Jerry

9-10 2009 Ostatní česky
obálka čísla

Jaroslav (Jerry) Louis Elzner odešel 12. 9. 2009 ve svých 84 letech. Narodil se v Texasu, avšak jeho rodiče pocházeli z Moravy. Do Texasu přišli za prací a stali se tam farmáři.

Jerry sloužil v americké armádě, často mimo domov, dokonce i v Evropě. Jeho poslední povolání bylo „pošťák“.

V důchodu byl plný aktivit. Snažil se o udržování povědomí o rodné zemi mezi českými krajany na americké půdě. Využíval k tomu i svých funkcí v americkém Sokole, Slovanské podporující jednotě státu Texas (SPJST) a v dalších organizacích s vazbou na Československo a později Českou republiku. Málokdo se tolik najezdil do rodné země svých rodičů. Byly to malé zájezdy, protože vždy s sebou bral další osoby.

V Sokole Přerov jsme se s ním setkali několikrát. Besedovali jsme s ním, ukazovali mu prostředí, ve kterém naše tělocvičná jednota působí, a několikrát jsme z jeho rukou převzali i finanční dar sokolů z Corpus Christi na obnovu sokolovny, zejména po velké povodni v roce 1997.

Jerry Elzner se dočkal řady ocenění od vládních představitelů, různých institucí a to jako doma, tak i v České republice, zde např. Cenu Jana Masaryka Gratis Agit 2005.

Zmíněná cena je udělována každoročně nejvýznamnějším zahraničním občanům, kteří podporují v zahraničí vztah k českému jazyku, české kultuře. Mezi laureáty byl v roce 2005 mj. i Tomáš Baťa z Kanady. Řekl bych, že právě z této ceny převzaté od tehdejšího ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody měl Jerry Elzner největší radost.

Z článku Jaroslava Skopala
z web. stránky Sokol Přerov

Bratr Skopal napsal krátce o jeho životě a zásluhách. Já bych chtěla tuto smutnou stránku našeho časopisu doplnit osobní vzpomínkou.

V mé knížce Howdy from Texas/Jak se máš jsem Jerrymu věnovala několik stránek. Zasloužil si to. Vlastně díky němu jsem tu knížku stvořila. To bylo tak. Jednoho dne asi před deseti lety se ozval v redakci telefon: Ahoj Eva, jak se máš? Já mám v ruce tvůj magazín. Dobré. Můj tatínek byl Čech. My tady máme v Texasu hodně české spolky, víš? Kdy přijedeš?

Začali jsme si psát a telefonovat. A pak jsem se skutečně do Texasu rozjela. Jerry mi připravil bohatý reportážní program. Provezl mne stovkami mil, seznámil mne s mnoha báječnými lidmi českého původu, hrdě mi představil řadu českých muzeí a kulturních center.

Překypoval energií, dobrou náladou a vtipem. Našla jsem v něm staršího, velmi tolerantního a prima kamaráda.

Viděla jsem na vlastní oči, jak všude propaguje starou vlast svých rodičů a jak se mu to daří. Jerry Elzner je znám po celém Texasu – a že je to největší stát USA hned po Aljašce.

Když jsem jela do Texasu podruhé, připravil mi, na mé přání, zase úplně jiný program. Trochu kovbojský. (Ale o tom bude v mém dalším díle texaské knížky.) Zkrátka, snažil se vyhovět tomu, cokoliv si návštěva z Česka přála (a jak vím, nejen mně, jezdilo za ním mnoho lidí).

Moje nedávná třetí cesta už byla trochu smutná, protože jsem věděla, že je Jerry těžce nemocný, že má rakovinu a že lékaři nedoporučili operaci, jen chemoterapii. Vlastně jsem tam jela, pokud se nestane zázrak, se s ním rozloučit.

Trochu jsem se smutného setkání bála. Ale to by nebyl Jerry, aby to dopustil. Ačkoli byl po několika náročných chemoterapiích, přivítal mne s úsměvem vzpřímený jako voják a strávila jsem u něho doma čtyři příjemné dny... Ale oba jsme věděli, že to tak úsměvné není. A když jsem se loučila s tímto svým starším dobrým „kámošem“, a odjížděla na další cestu, tehdy zrovna do East Bernard na veselici Polka fest – Kolache – Klobasa, nebylo mi lehko.

Brzy bude říjen, Měsíc české kultury a dědictví v Texasu. Mnohé sály v různých místech této země se naplní podobnými aktivitami, jako jsem zažila v East Bernard, kdy se lidé veselí při polce a valčíku, tancují v krojích, kupují si koláče upečené potomky Čechů, kteří sem přišli před sto lety, potkávají přátele a jsou velice srdeční. A ten Měsíc české kultury atd. je zase práce Jerryho Elznera! To on neváhal poslat na všechny texaské kraje jejich zástupcům návrhžádost o uskutečnění takového měsíce. A oni mu dali za pravdu, že je to moc dobrý nápad...

Děkuji Jaroslavu Jerrymu Elznerovi za možnost poznat Texas, poznat mnoho dobrých a zajímavých lidí a v neposlední řadě - poznat jeho dobré srdce.

Eva Střížovská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012