Dobrý jenom úmysl

9-10 2009 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

Jediný konkrétní a ověřitelný údaj – o spotřebě piva v ČR, není to nějak málo na tak dlouhé a široce rozkročené rozjímání? To, co mu v autorově lamentaci (zdaleka nejen nad zlými časy české literatury) předchází a co následuje, jsou převážně domněnky, spekulace, tajemné náznaky a nejméně jeden holý nesmysl. Vše předkládáno způsobem „tak to je a tečka“.

Mám za to, že autor nežije v ČR, zdejší dění sleduje zpovzdálí. Informace má útržkovité, povrchní, zmatené. I z tak chudé materie plus vlastních pocitů uhněte nejedno závažné zjištění, smělý záměr, ponaučení, varovný apel. Jeho duševní stav neznám, připadá mi jako člověk zahořklý, psaním si možná ulevuje od nějakých trablů či komplexů. Nesolidnosti svého „zboží“ si je ovšem vědom, a tak se nepodepsal jménem.

Mudrování nezatížené fakty prokládají dramatické výkřiky: Český národ nečte. Kniha je nejméně prodávaný artikl ve státě. Český národ žije v kulturním vakuu. Jejich původ je Adonisovým tajemstvím. Vysvětlení této záhady – při důsledném respektování stylu díla i autorovy tvůrčí metody – by mohlo eventuálně vypadat i takto: Jel jednou Adonis metrem a neušlo mu, že žádný z pěti spolucestujících nehledí do knížky. A měl měl jasno – o národu přežívajícím ve vzduchoprázdnu, kde jsou knížky zbytným zbožím a nemají čtenáře; takový národ proto nic dobrého nečeká (viz radikální přehodnocení Libušina proroctví v samém závěru publikovaného textu).

Pojednání je obsáhlé, řada otázek přesto zůstala bez odpovědi. Buď chce Adonis působit záhadně a zajímavě, nebo odpovědět neumí. Spokojil bych se, kdyby mi vymazal alespoň nějaký drobnější otazník. Například kdy naposled mu v tuzemském knihkupectví místo svazku poezie nabídli svazek mrkve, případně libovolný jiný artikl žádanější než kniha – kytaru, tepláky, slunečník, nádobí? Nebo co to bylo za skupinu, která si z okresního města odvážela jako honorář dva kufry narvané bankovkami: Rolling Stones? U2? Jethro Tull? Nějaká jiná?

Rozhodne-li se Adonis ještě dřív než odpoví, že psát bude napříště už jenom sobě pro radost, do šuplíku, může počítat s mým obdivem a vděčností.

Poznámka: Tři ze sedmi adresátů Adonisova poselství z 28. října loňského roku se jmenovali jinak – Šafr, Šimůnek, Vačkov. Pro myslitele pouze podružný detail, ale něco o něm také říká.

Jaromír Novotný
– krycí jméno zatím žádné,
adresa a telefon v redakci

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012