Moravané u počátků státu Texas

9-10 2009 Ostatní česky
obálka čísla

Stát Texas vždy zaujímal unikátní místo v amerických dějinách. Naznačuje to jeho přízvisko „stát osamělé hvězdy“, pod nímž je znám (jednu hvězdu má např. na své vlajce). Texas byl dějištěm mnoha bitev a sporů, nejprve Francozů se Španěly, kteří se pak stali vítězi. Když nad Španěly zvítězilo v roce 1823 Mexiko, stal se Texas součástí Mexika, kde se první Američané začali usazovat v roce 1821. V roce 1837 zahynuli v bitvě u Alama Davy Crocket, Jim Bowie a další hrdinové bojující za svobodu. Ke konečnému vítězství nad Mexičany vedl Texasany u San Jacinta Sam Houston. Téměř na deset let se stal Texas nezávislou republikou. Když se z něj stal v roce 1845 stát, zdejší usedlíci sváděli řadu let boje s Indiány na obranu svých rodin a domovů.

Usedlíci – pionýři

Podle některých historických záznamů byli prvními Čechy, kteří vstoupili na půdu Texasu, příslušníci jezuitského řádu, kteří v rámci svých misionářských aktivit u Indiánů tudy mířili do Mexika někdy v druhé polovině 17. a první polovině 18. století. Důkazem jsou zvony nalezené v některých indiánských kaplích a nesoucí jména českých svatých.

Texas pravděpodobně navštívil někdy po roce 1823 Karl Postl (1789–1864), mnich a duchovní z Popovic u Znojma. Svou identitu skrýval pod jménem Charles Sealsfield. V USA působil jako zpravodaj a spisovatel. Není úplně jisté, jestli cestoval přes Texas a Mexiko na jihozápad, moderní výzkumy to ale považují za pravděpodobné. Postl mohl jeden čas vlastnit plantáž na Red River, definitivně to však potvrzené není. V letech 1829 až 1832 možná pracoval jako žurnalista na Jihozápadě. O Texasu psal v knihách Das Kajütenbuch (Curych, 1841) a The Cabin Book (poprvé v New Yorku 1844), kde označuje novou republiku jako naději pro budoucnost. Sealsfield je autorem i dalších dvanácti novel a obsáhlých výkladů o Severní Americe a Evropě.

V únoru 1836 se objevil v Texasu Frederick Lemský (?–1844). O něm se mnoho neví až na to, že přišel do Čech a že hrál na píšťalu ve čtyřčlenné kapele texaské armády bojující u San Jacinta. Do texaské armády vstoupil 13. března 1836 a působil v ní jako hudebník do 31. prosince 1836. Pak se usadil v Houstonu. Dne 27. ledna 1838 Lemský inzeroval v Telegraph and Texas Register a nabízel své služby jako učitel hudby, němčiny a francouzštiny. Byl zakládajícím členem German Union of Texas, a to od ledna 1841. Když se v březnu 1842 začal stavět kanál Brazos a San Luis, Lemský tu zaměstnával 30 kopáčů. V lednu či únoru 1844 se tam Lemský utopil.

Několik českých rodin přišlo do Texasu společně s německými imigranty a spolu s nimi se usadily nedaleko New Braunfels a Fredericksburgu. Mezi nimi byl i katolický kněz Bohumir Menzl z Frýdlantu a mezi přistěhovalci působil jako duchovní otec. Byl prvním českým katolickým knězem v Texasu. Dohlížel na stavbu prvního římskokatolického kostela ve Fredericksburgu a na vršku severozápadně odtud postavil kříž. V korespondenci s přáteli v Čechách se projevil jako pečlivý pozorovatel texaské fauny a flóry. K jeho povinnostem patřilo časté a únavné cestování po okolí, a tak se unavený vrátil v roce 1851 do Čech.

Mezi nejstarší české usedlíky v Texasu nepochybně patří Michael Anthony Dignovitý (1810–1875), rodák z Kutné Hory. Vyučil se mechanikem v českém Kaňku, v roce 1831 se nějak zamíchal do revoluce v Polsku a později emigroval do Ameriky. Do New Yorku přijel v roce 1832 a odtud pokračoval na jih až do texaského San Antonia. Vystřídal několik zaměstnání. Pak vystudoval medicínu a otevřel si ordinaci na indiánském teritoriu v Arkansasu. Když vypukla mexická válka, spěchal se skupinou dobrovolníků do San Antonia. Později se tam stal úspěšným lékařem a byznysmenem. V padesátých letech se stal nepohodlným kvůli svým otevřeně abolicionistickým názorům. V roce 1859 vydal v angličtině svůj životopis Bohemia under Austrian Despotism, jímž chtěl očistit své jméno. Byl jedním z prvních autorů českého původu publikujících v Americe. Ve své knize kritizuje „tyranii“ amerického veřejného mínění a americký právní systém. Jeho politická pověst jej ale pronásledovala a v roce 1861 jen těsně unikl před smrtí na šibenici na náměstí San Antonia. Na koni se vydal do Washingtonu D. C., kde získal zaměstnání u federální vlády. Jeho majetek byl konfiskován, dva jeho synové byli odvedeni do jižanské konfederační armády. Oba později ale utekli do Mexika a nakonec vstoupili do armády Unie.

V roce 1849 přicestoval do Texasu Leopold Karpeles, rodák z Prahy, Připojil se ke staršímu bratrovi Emilovi v Galvestonu, který tam zřejmě žil už několik let. Pracoval jako obchodník, vyjížděl do Mexika a západních teritorií USA. V roce 1861 jeho odmítavý postoj k otroctví a secesi jej donutil odcestovat z Texasu do Massachusetts, kde 15. srpna 1862 vstoupil do armády jako voják pěchoty a se svou jednotkou se zúčastnil akcí v Severní Karolíně. Z armády odešel 29. července 1863, od jara 1864 se stal úředníkem v Massachusetts. Tam opět nastoupil k pěchotě a 6. května 1864 se zúčastnil bitvy o Wilderness a v některých jejích fázích se zachoval hrdinsky. Za to obdržel v roce 1870 Čestnou medaili. Bojoval také v květnu 1864 u Spotsylvania Courthouse a do 24. května byl v další bitvě u North Anna těžce zraněn. Evakuaci dlouho odmítal, až v důsledku ztráty krve ztratil vědomí. Převážnou část dalšího roku strávil Karpeles ve vojenských nemocnicích, z armády byl propuštěn v květnu 1865. Usadil se po válce ve Washingtonu a za svou službu v armádě byl odměněn zaměstnáním u pošty, v němž setrval až do své smrti v roce 1909.

Reverend Josef Arnošt Berman (1797 – 1877), protestantský kněz ze Zápudova u Mnichova Hradiště, přicestoval v březnu 1850 do Galvestonu, pokračoval po souši i po řece do San Felipe a s volským spřežením do Cast Spring. Němečtí kolonisté jej přijali jako učitele ve své škole a kazatele. Zakoupil kus půdy nazývané Kollattschny Cemetery, a tady v malém stavení z klád učil a kázal. Bergmann je ovšem znám hlavně jako autor dopisu, který poslal svým přátelům v Čechách po příjezdu do Ameriky. Popisoval v něm svobodu, která vládne v Texasu, obrovské výměry pozemků, které jsou lacino k mání, i to, jak si sám pořídil drůbež, vepře, krávy a koně. Tento jeho dopis byl otištěn v Moravských novinách a lidé na Moravě na základě toho začali uvažovat o tom, že po příkladu Bergmannovy rodiny také odjedou do Texasu, toho státu velké svobody. Skupiny rodin odcestovaly v letech 1852, 1853 a 1854 a dostartovaly tak emigrační vlnu Moravanů mířících do Texasu. Bergmann se stal podle českých přistěhovalců i jejich potomků otcem Čechů v Texasu.

V roce 1850 přicestoval do Texasu Wenzel Matějovský (1828–1904) z českých Nechanic. Na místě se pustil do farmaření, pak v roce 1852 zřídil v Bastropu továrnu na cigarety. Potom se odstěhoval do Long Prairie, věnoval se obchodu a v roce 1873 se stal poštmistrem v obci Nechanitz, nazvané podle jeho rodiště. Za občanské války stál na straně Unie a podporoval republikány. V roce 1886 byl zvolen do zákonodárného sboru státu Texas.

(Pokračování příště.)
Miroslav Rechcígl jun., Rockville
Z angličtiny přeložil Jaromír Novotný

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012