Páni konšelé nechávají devastovat matičku Prahu

3 2002 Aktuality česky
obálka čísla


Blíží se jaro a mnozí z vás se vydají na procházku Prahou -- matkou měst. Rozhodujte se rychle, neboť není daleko doba, kdy bude město, především jeho historická část městem duchů. Z řady domů zbývají pouze obvodové pláště, a to v lepším případě. V tom horším řada majitelů včetně města více či méně netrpělivě čeká, kdy dlouho opuštěné budovy zchátrají natolik, že bude možno navrhnout a realizovat demoliční výměr a budova bude zbořena, aby místo kvalitně postaveného domu z minulých století mohl vzniknout podobně "půvabný" objekt jako budova v proluce Myslbek Na Příkopech, či dokončovaná fádní nudná fasáda Charles Square Centre (není ani český ekvivalent), která zanedlouho "ozdobí nároží Karlova náměstí, a král Karel IV. se jistě obrátí v hrobě. Nejsem odborný kritik, ani specialista na architekturu. Vyrostla jsem na venkově, kterému vtisklo ráz baroko se samozřejmým citem pro lokalizaci staveb. Nechápu, jak mohla komise schválit tak necitlivé umístění fádní hmoty stavby čistě komerční na nároží velkoryse pojatého náměstí Nového Města. Navíc dům je zde druhou nejvyšší budovou po radnici. Ostatně udělejte si sami názor podle zveřejněné fotografie.
Ze svého bytu se léta dívám na střechu domu pánů z Myslíkova. K jeho barokní přestavbě se váže pěkná pověst o nálezu pokladu v podobě stříbrné ryby, což umožnilo majiteli dům opravit. Stavba byla barokní s hlubokými sklepy. V r. 1968 jeho střechu poničily střely spřátelených armád, které se vzájemně ostřelovaly z pozic u Národního divadla a na Karlově náměstí. Pěkně mě vyděsily. Později byli z domu vystěhováni nájemníci a dům zvolna chátral. V přízemí fungovalo oblíbené řeznictví a obchod zeleniny. Po sametové revoluci oba obchody skončily a prázdná budova chátrala stále víc. Prý spory restituentů o výši prodejní ceny. Posléze přišli stavbaři, beze zbytku vybourali veškerý vnitřek, údajně bezcenný. Z gotických sklepů vznikly jistě luxusní garáže, z úzké středověké ulice se tam "skvěle" zajíždí. Poněvadž vnitřní vestavba za použití nových technologií byla příliš těžká, hrozilo, že vnější zdivo tlak nevydrží, proto celý původně barokní objekt stáhly kovové pásy. Je pravda, že aspoň střecha je nová, krásně červená, ovšem ozdobená vikýři navíc, aby se daly využít půdní prostory.
Pohled na "historické" město je tak úchvatný. Ovšem jak dlouho ještě? Mohla bych vám jmenovat desítky dalších budov, buď vykuchaných, nebo čekajících na zboření. Mezi jinými klasicistní činžovní dům ve Školní ulici, v němž se narodil Jaroslav Hašek. Doufám, že na další monstrum aspoň umístí dnešní pamětní desku, že tam kdysi stával jeho rodný dům. Leží za radnicí Prahy 1, takže dobré sousedství.
Proto, moji milí čtenáři, spěchejte, neboť Praha bude časem stejně nudné město jako řada jiných, jeho "genius loci" odtud s děsem uprchne.
Všechno začalo na konci 19. století, kdy "Bestia triumphans" díky lidské chamtivosti a následné bezohlednosti a neúctě k dědictví předchozích generací vítězně postupovala a postupuje historickou Prahou. Nejsem staromilec. Tančící dům na nároží Resslovy ulice a nábřeží postavený v proluce se mi líbí. Je laškovný, nevyčnívá nad linii budov, zkrátka přinejmenším neuráží.
Prahu miluji stejně jako moji předkové a jako jsem jí nepřála socialismus, tak jí nepřeji cynismus pánů na ministerstvu kultury, magistrátu a místních radních. Demolice domů z 19. století nabývá hrozivých rozměrů. Pánům podnikatelům je osud města zřejmě lhostejný -- v předtuše tučných zisků jsou ochotni udělat cokoliv. V této podnikatelské džungli se zřejmě setkává chamtivost s úplatkářstvím. Alarmující jsou závěry nezávislých vědců z prestižní americké Harvardské univerzity, podle nichž Česká republika v korupci na všech úrovních zaujímá "čestné" 5-6. místo, spolu s Kolumbií a Bangladéšem. Lidé na vedoucích místech jsou posedlí mocí a touhou rychle zbohatnout. Byrokracie je nedostatečně vzdělaná, velmi arogantní, a tudíž často nekompetentní.
Přehled demolic v nedávné době v historickém centru mezi léty 1994 až 2001: devět domů v ulicích Národní, Vodičkova, 28. října, Žitná, Senovážná a Václavské náměstí. Chystá se demolice rodného domu J. Haška, Školská, Praha 1, dům na rohu ulice Na Poříčí a Na Florenci a řada dalších. Chystá se likvidace Zimního stadionu Na Štvanici, ve kterém hrály generace hokejistů, kde v roce 1947 získali hokejisté mistrovský titul. Páni radní z Prahy 1 si patrně myslí, že soustavnou devastací historického jádra města a výstavbou obrovských obchodních a úřednických center pozvednou turistický ruch, ale velice se mýlí. Prahu turisté a my obyčejní lidé milujeme a obdivujeme právě proto, že zatím ještě je městem gotiky, baroka a secese a byla městem pro lidi a ne pro úřady, městem útulných hospůdek, jimiž šla historie. Záhy bude historické centrum mrtvým městem kanceláří, přestože na četných budovách měsíce a měsíce visí poutače, že si lze kancelář pronajmout a jaksi není zájem. V proslulém Černém pivovaru na Karlově náměstí prodávají "hadry", v proslulém lahůdkářství na rohu Myslíkovy ul. je obchod, vše za 40 -- 100 Kč, v mléčném baru stejně proslulém "hadry" v hospůdce Beskyd v Jungmannově ulici second hand, v lahůdkářství na Jungmannově náměstí značkové, ale zase jenom hadry, v Koruně na Václavském nám. hadry atd.
Začalo to zbořením nejkrásnějšího pražského nádraží Denisova. Z podobné budovy má Paříž skvělé muzeum umění 19. -- 20. století Musée d´Orsay. Zbytečně zbouraný blok budov pro ohavné vyústění trasy metra B padla památná hospůdka U Ježíška, v níž sedávala generace spisovatelů v čele s elitním novinářem J. Nerudou, J. Arbesem a dalšími. Dnes se uvažuje o nové zástavbě této plochy. Procovský hotel Four Seasons "zdobí" nábřeží za klášterem křižovníků s Červenou hvězdou a vypadá, že bezohlednost a cynismus technokratů a bývalých komunistů, kteří jsou na řadě významných míst, pokračuje v ničení toho, oč se nezasloužili.


Jana Volfová
autorka je historička

Závěry amerických vědců byly uveřejněny v MF Dnes 11. 2. 2002.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012