Půlstoletí Laterny magiky – a dál?

5-6 2009 Kultura česky
obálka čísla

Fenomén Laterny magiky, nápaditého spojení filmu, divadla, tance a hudby, vznikl v Praze před více než 50 léty docela účelově. Toto originální pojetí moderního jevištního umění bylo připravováno svými tvůrci, aby naši kulturu reprezentovalo na Světové výstavě Expo 1958 v Bruselu. Veleúspěšný program, na nějž se v československém pavilonu v Bruselu stály mnohahodinové fronty, byl nazván Laterna magika, tedy magická lucerna. Divadelní režisér Alfred Radok se svým týmem (Josef Svoboda jako architekt, Miloš Forman jako scénárista, režiséři Vladimír Svitáček a Ján Roháč, choreograf Jiří Němeček) a mnoho dalších včetně herců a tanečníků ještě netušili, že vlastně zakládají zcela nový pojem a zároveň i nový soubor.

Ještě v době trvání výstavy v Bruselu požádalo 14 zemí o hostování, obrovský úspěch pak slavila Laterna magika i doma. Oficiální pražskou premiéru měla před 50 lety, 9. května 1959, v paláci Adria, jejím uměleckým šéfem se stal Alfréd Radok.

Zpočátku vznikala představení složená z různých čísel (Zájezdový program, Revue z bedny, která opět slavila úspěchy na Epo 67 v Montrealu). Princip spojení filmu s pohyblivou akcí na jevišti před plátnem – a zpočátku i s živými hudebníky (legendárním se stalo vystoupení Jiřího Šlitra hrajícího na klavír na scéně a zároveň i na filmovém plátně) byl v dalších představeních úspěšně rozvíjen. Poté však došlo ke střetu s hlídači socialistické kultury a těsně před premiérou bylo zakázáno uvedení jevištního ztvárnění Otvírání studánek B. Martinů. Tento šok vedl k odchodu Radoka z funkce. Studánky i režisér se však na pódium Laterny magiky přeci jen vrátili, ale až v uvolněnější atmosféře roku 1966. Legendární dílo zanechalo silný dojem a vzpomínky jak v tisících diváků, tak ve všech, kdo se na něm jako účinkující nebo tvůrci podíleli.

Od revue k divadlu

V době uměleckého šéfování Josefa Svobody (od roku 1973) hledala pak Laterna Magika nový výraz v podobě uceleného celovečerního tvaru. Vznikla řada jedinečných a různorodých představení, z nichž především Kouzelný cirkus (1977 – na programu dodnes!) s kouzelnou hudbou Oldřicha F. Korte nadchnul již statisíce diváků, od nejmenších po nejstarší.

S novými jmény (Evald Schorm, Jiří Srnec, Eva a Jan Švankmajerovi, Pavel Šmok) přišly nové úspěšné inscenace založené více na divadelním principu (.Sněhová královna, Noční zkouška, Pragensia..). Vysoká profesionalita tanečního souboru i stále progresivnější využití filmové, ale již i televizní techniky, umožňovaly stále náročnější projekty multimediálního divadla. Jedním z nejzajímavějších byl Odysseus s hudbou Michaela Kocába, původně uvedený na scéně dnešního Paláce kultury. Představení se také hraje dodnes.

Samostatnost a soběstačnost

V nových společenských podmínkách 90. let, které zejména zpočátku Laterně magice velmi přály, pokračoval soubor v nastavené umělecké lince. Od roku 1992 začal působit jako samostatná příspěvková instituce, a to se značným komerčním úspěchem. Konečně mohl bez omezování nabídnout domácím divákům i stále se zvyšujícímu přílivu zahraničních návštěvníků Prahy své umění i ve spolupráci se zahraničními partnery (balet Casanova s Jakubiskovou režií, dále představení Hádanky). Úspěšné byly i zahraniční zájezdy, kterými soubor skvěle reprezentoval tradici Laterny magiky. Ke slovu se dostala nová generace vynikajících choreografů – Petr Zuska, Václav Kuneš, Jiří Bubeníček, ale i tanečníků – Eva Horáková, Pavel Knolle. Sepětí moderního současného tance a nových principů Laterny magiky vyvrcholilo v představení Graffiti (2002), posledním díle Josefa Svobody. Ten v něm využil princip virtuálního plátna, umožňujícího projekci před jevištěm.

Toto úspěšné období umožňovalo financovat z vlastních prostředků nákladný provoz Nové scény i zvyšovat investice do rozvoje souboru, nového technického zařízení i nových představení.

Znovu do náruče ND

Od roku 2002 se však začala komplikovat situace – došlo ke zvýšení DPH na vstupenky, růstu nákladů na energie, stále se zvyšujícímu kurzu koruny a tím i poklesu příjezdové turistiky. I původně soběstačná Laterna magika začala být závislá na příspěvku na provoz od zřizovatele. Krize příjezdové turistiky v roce 2008 však znamenala další výpadek výnosů a ani při úsporách se nedařilo zabránit ztrátě. V roce 2009 není v silách Laterny magiky tuto ztrátu vyrovnat a proto ji podle zákona o rozpočtových pravidlech Ministerstvo kultury jako zřizovatel musí zrušit. Neznamená to však zánik souboru ani Laterny magiky jako takové. Po dlouhodobé přípravě přejde totiž znovu pod Národní divadlo, jehož součástí již historicky byla. Na nových principech existence se s vedením ND pracuje. Předpokládá se, že prozatím by měla představení Laterny magiky obsadit asi třetinu termínů na Nové scéně, další třetinu budou tvořit představení ND a tu poslední pak vlastní nebo hostující projekty, které zde ostatně probíhají již nyní. V červnu tak například Nová scéna hostí Pražský festival spisovatelů. Nová scéna se stane samostatným produkčním útvarem ND.

Mnoho otázek, málo odpovědí a Cocktail 008 Jak vedení Laterny magiky, tak vedení ND, přiznávají, že situace je nyní dosti komplikovaná, ale zároveň jsou přesvědčení, že fenomén Laterny magiky má před sebou další možnosti rozvoje. Potenciálních nadaných tvůrců, kteří umí zacházet s nejmodernějšími jevištními i projekčními technologiemi, režisérů, i umělců, kteří jejich záměry dokážou ztvárnit, je dostatek. Začarovaným kruhem jsou však nyní finance, které jsou nutné i na rekonstrukci budovy Nové scény, jež ji už nutně potřebuje, ale hlavně na přípravu nových projektů, které osloví současného diváka, ať již tuzemského nebo zahraničního. Nejrůznějších velkolepých multimediálních show se s raketovým vývojem IT technologií objevilo obrovské množství. Je však na těch, kdo se o nový život Laterny magiky nyní budou starat, jak tyto možnosti dokážou zpracovat ve prospěch současného jevištního umění. Držet krok s technologiemi a zároveň nedopustit, aby lidská umělecká složka jimi byla přebita – těžký úkol pro všechny zainteresované.

Ukázkou možného – a to zdařilou – jsou nejen poslední koprodukční představení Rendez-vous, ale především nejnovější krátká retro-revue Code 58.08, která vznikla vloni k výročí Expo 58. Mladí tvůrci zde spojili svět budoucnosti se světem současnosti i minulosti a vytvořili výtvarně velmi vtipnou podívanou.

Code 58.08 je uváděna spolu s ukázkami z nejúspěšnějších představení Laterny magiky v rámci programu Cocktail 008. Pro ty, kdo si chtějí její principy, kouzlo i vývoj připomenout, je to ideální představení.

Laterna magika si 50. výročí existence připomněla slavnostním gala večerem 20. května.

Martina Fialková
Vyšlo v Listech Prahy 1 5/2009

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012