Před 70 lety...

3-4 2009 Ostatní česky
obálka čísla

Na letošní rok připadá 70. výročí okupace Zakarpatské Ukrajiny maďarskými vojsky a následné evakuace českých rodin, opuštění téměř nových domovů a nemovitostí. Nevím, kolika lidí se tato událost dotkla, mé rodiny ano a tak mi dovolte zavzpomínat.

Narodila jsem se v dubnu 1936 na Ukrajině českým rodičům. Otec sloužil jako vrchní četnický strážmistr v Chustu a Mukačevu. Bohužel v roce 1938 ve svých 39 letech zemřel a tak nucené vystěhování o rok později musela maminka se čtyřmi dětmi zvládnout sama.

Netušila kam jít, od pěti let byla sirotek, a tak ji tamní notář, pan Vadlejch poradil, aby zkusila město Valašské Meziříčí. Maminka notářův návrh akceptovala a tak se naše rodina asi 28. dubna 1939 ocitla na valašskomeziříčském nádraží. Moje ani ne sedmiletá sestra dostala na starost pětiletého bratra a mne, s příkazem, neopustit nádraží. Maminka vzala do náručí patnáctiměsíčního bratra a šla hledat přístřeší do neznámého města. Nevím, jak dlouho trvalo, než se pro nás na nádraží vrátila, ale smutek v maminčině tváři prozrazoval, že moc štěstí neměla. Našla sice pokojík ve dvoře, ale s podmínkou „bez dětí“. Noc na krku maminku donutila jednat. Dětský domov, pokud moje paměť sahá, byl nad městem a řekou Bečvou. Únava a milosrdný spánek dokázal zahnat stesk po domově a hlavně po mamince.

Myslím, že jenom maminčina láska k nám a její pracovitost dokázala za pomoci dobrých lidí poměrně brzy najít a vytvořit nový domov.

Bronislava Tyllichová
Uherské Hradiště
24. 3. 2009

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012