Emil Holub a Afričané

4 2002 Kultura česky
obálka čísla

    Výstava v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur (do 2. června) připomíná sté výročí úmrtí MUDr. Emila Holuba. Badatele a cestovatele.
    Emil Holub strávil v ;Africe celkem jedenáct let. První africký pobyt (v letech 1872--1879) obsahoval tři cesty "do vnitrozemí". Druhý jihoafrický pobyt (1883--1887) byl objevitelskou výpravou rakousko-uherských badatelů: vedle Holuba a novomanželky Rozy se jí zúčastnili J. Špilar a A. Haluška (Čechy), dále O. Söllner, K. Bukacz a I. Leeb (Rakousko), Fekete (Maďarsko).
    Dobové cestopisy plné popisů i obrázků zvířat a přírodních krás nevybočovaly z běžných zvyklostí. Lišily se však zájmem o domorodce, v posledních letech 19. století chápaných jako objekt misijního a civilizačního úsilí Evropanů nebo jako nepřátelé, jež tomuto úsilí brání. Holub si ovšem uvědomoval nebezpečí "vnášení civilizace" -- ačkoli zastánce evropské kolonizace Jižní Afriky, byl ve vztahu k Afričanům i zastáncem ochranné politiky: domorodé kultury je třeba chránit před jejich zánikem a uchovat tak všechno dobré a krásné. Tento názor jej vedl k hlubokému zájmu o život a kultury vesnic a domorodců.
    Svoje zkušenosti a znalosti předával Emil Holub v článcích, knihách, a především přednáškách. I formou výstav. První realizoval "na dálku" (1874): v Holubově zastoupení vystavoval dopisy, kresby a předměty Vojta Náprstek na Staroměstské radnici. Na konci prvního pobytu v Africe vystavoval Holub přírodovědecké sbírky i s živými zvířaty a etnografii v Jižní Africe (1877 v Kiberley). Menší výstavy (v domě U Halánků, na Střeleckém ostrově v Praze) následovaly, stejně jako ve Vídni. Pražská výstava (1892) byla úctyhodná rozsahem výstavní plochy, počtem exponátů i přípravou a dodnes ani v Čechách, ani v celé Evropě nebyla tak velká kolekce věnována Africe. Holub při přednáškových turné daroval pořadatelům některý z předmětů, které si postupně našly cestu do muzeí.
    Emil Holub měl průpravu přírodovědce a lékaře. Pořizoval důkladnou dokumentaci ke všemu. Uplatnil ji při všech výzkumných cestách. V archivech muzeí a zejména v archivu Knihovny Náprstkova muzea jsou dodnes stovky skic, nákresů i akvarelů s podobami přírodních i kulturních jevů. Holub dával přednost zachycení tužkou, perem a štětci před fotografií.
    Výstava o životě a odkazu MUDr. Emila Holuba ukazuje snažení i osudy jeho přírodovědeckých, archeologických a etnografických sbírek. Zdůrazňuje, že by se nám dávno vyplatilo, pokud by naši předkové byli velkorysí a rozvažovali v rozměrech vizí, překračujících staletí, nežli krátkodobých plánech.


Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012