Krása nazpět staletími

1-2 2009 Kultura česky
obálka čísla

TANCE A SLAVNOSTI 16. – 18. STOLETÍ – výstava na téma tance a s ním spojených slavností ve výtvarném umění je první svého druhu. Připravila ji Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně. Výstavu prostupuje historie i inspirace, lehkost i rytmus.

Jedinečnost

Volené dějinné období od renesance až po baroko a rokoko patří z hlediska tance samotného i z hlediska jeho motivu v uměleckých dílech mezi nejatraktivnější vůbec. Prezentuje širokou škálu nejrozmanitějšího výtvarného materiálu a technik, v němž je tanec zachycen v různých typech a podobách. Oddíl, pojednávající o tanci dvorském, který souvisí se slavnostmi, s maškarními plesy a tanečními vystoupeními v sálech i na divadelních prknech, staví zcela záměrně do kontrastu s oddílem o venkovských tancích, spjatých především s oslavami při posvíceních a o merendách.

Tanec

Jak byl tanec v uvedeném období vnímán? Mravokárci a kazateli jako „nástroj ďáblův, jež svádí ke hříchu a k neřestem a proto je potřebí proti němu ostře vystupovati, hlavně proti blízkosti těl a vzedmutým sukním tanečnic při tanečním reji“. Lékaři naopak považovali tanec „za zdraví prospěšný a udržující fyzickou zdatnost“. Povinností šlechtice či měšťana bylo dokonalé zvládnutí všech tanců jeho doby a krokových variací, neboť „kdo toho neuměl, byl společensky naprosto znemožněn“. Lze si připomenout například taneční výuku – v divadelním představení Měšťák šlechticem. U budoucích kavalírů a dam byla tanci věnována pečlivá pozornost. Jeho vnímání a přístupy se pak promítaly do výtvarného umění a samotný motiv tance se často objevoval v alegorických a žánrových tématech, ale i v biblických.

Hudba

Inspirace grafickým zápisem barokního tance nádherně vyniká v rozvržení výstavního prostoru Valdštejnské jízdárny. V expozici tanců a slavností jsou vystaveny obrazy, kresby a grafiky s interiéry sálů a parketů, kde preludují k tanci, dále „tančící“ plastiky a keramické páry v tanečních figurách i pózách jako by naslouchaly tónům. Doplňují je taneční kostýmy, divadelní a hudební rekvizity, vějíře, předměty ze skla a porcelánu, příručky s pravidly společenského chování a s tanečními pořádky, dobové tisky s krokovými variacemi a určenou melodikou, rytmem a taktem pro jednotlivé tance. Stejně jako vystoupení ansáblů, salónních a privátních těles, pro preludiua na dobové nástroje a hlasy operních div.

Program

Národní galerie nikdy nepřipravila tolik přednášek, komentovaných prohlídek, výtvarných programů pro děti a pro mladé ve věku „tanečních“, živých hudebních a tanečních vystoupení. Přímo ve výstavním prostoru jsou prostřednictvím předních uměleckých souborů (Collegium Marianum, Chorea Historica) představeny dobová hudba a tance i taneční kreace. Každý má i možnost se dobový tanec, jenž ho zaujme, naučit.

Dárek

Návštěvník výstavy TANCE A DVORSKÉ SLAVNOSTI (Valdštejnská jízdárna 12. 12. 2008 – 3. 5. 2009) má možnost na tuto vstupenku shlédnout i stálou expozici BAROKNÍ UMĚNÍ V ČECHÁCH ve Schwarzenberském paláci na Pražském hradě.

Výstavy otevřeny út – ne 10 – 18 hodin.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012