Celetnou k Prašné bráně

Celetná je jedna z nejstarších a nejvýznamnějších ulic, která spojovala od raného středověku cestu z východních Čech na hlavní tržiště Prahy – Staroměstské náměstí. Její jméno je odvozeno z názvu pletených housek z kynutého těsta, kterým se říkalo calty. Prodávali je četní pekaři v ulici usídlení. Obě strany Celetné ulice vroubila už od doby románské řada kamenných domů. Pozůstatky základů a zdiva jsou v mnoha domech zachovány dodnes. K výtvarně nejcennějším objektům patří bezesporu palác pánů Hrzánů z Harasova. Postaven počátkem 18. století podle plánů italského architekta G. B. Alliprandiho v barokním slohu. Z rodu Hrzánů pocházejí tragicky zemřelý vynikající herec Jiří Hrzán a jeho dcera Barbora Hrzánová.

Dějiny Sixtova domu

Dalším pozoruhodným domem je dům zvaný Sixtův podle významného spisovatele, právníka a politika 16. století Jana Sixta z Ottersdorfu. Jako účastník povstání proti Ferdinandovi I. odpověděl na zkreslující zprávu o těchto událostech textem, nazvaným „Historie oněch dvou nepokojných let v Čechách 1546–47“, v němž obhajoval městský stav. V době povstání byl kancléřem Starého Města pražského a mluvčím městského stavu, a proto je jeho svědectví cenným historickým dokumentem doby. Jako jeden z účastníků musel načas odejít z veřejného života. Po svém návratu spolupracoval na znění „České konfese“ (jeden z nejlepších a první návrh na pokojné soužití katolíků a nekatolíků). O jednáních napsal zprávu nazvanou Diarium. Ostatně o jeho kvalitách napsal Jan Blahoslav: ...Nejlepším Čechem ze všech přítomných doktorů. V roce 1622 dům koupil Filip Fabricius písař v místodržitelské kanceláři, který byl 23. května 1618 vyhozen z okna Pražského hradu spolu s místodržícími, za což dostal od císaře šlechtický titul z Hohenfeldu (z Vysokého pádu), bydlel v domě až do své smrti.

Univerzitní domy a jejich sousedství

Asi uprostřed pravé strany ulice, jdemeli ze Staroměstského náměstí, najdeme dva domy, které vlastní Univerzita Karlova, a to zvané dům Buquoyský a Stockhaus. V prvním sídlila v19. století Královská česká společnost nauk a v 18. století jej přestavěl A. Práchner. Sousední Stockhaus je ten s pěkným klasicistním portálem. V bloku, který se táhne až na Ovocný trh, bydlívali již od 14. století univerzitní mistři, mezi jinými Ignác Cornova, profesor dějepisu, jezuita.

Vedle dvou univerzitních domů najdeme od padesátých let minulého století vyhlášenou restauraci „U supa“. Byla zřízena podle návrhu známého architekta J. Fragnera.

Pozoruhodné poklady skrývá dům na protější straně zvaný Menhartovský s raně barokním průčelím, kde v průjezdu najdeme gotický portálek, dále v nádvoří dřevěnou sochu Herkula se lvem a kamennou kopii alegorické postavy Trpělivosti z Kuksu od M. B. Brauna. V 18. století tu bylo divadlo a četné koncerty v krásně vyzdobených prostorách sálu, v jeho druhé polovině se stal sídlem piaristické koleje. V jejím čele stál kněz a osvícenský historik německého původu Gelasius Dobner též nazývaný „otec kritického dějezpytu českého“. Jeho nejvýznamnější prací je komentář k latinskému překladu Hájkovy Kroniky české. Později se dům dostal do majetku měšťanského a tehdy tam vznikl vinný restaurant dnes známý pod názvem „U pavouka“.

Kavárny a jejich historie

Doba národního obrození byla dobou kaváren, v nichž se scházeli buditelé známých jmen, vědci, básníci, herci. V Celetné navštěvovali Kavárnu Melitschova v domě „U Červeného orla“. Při jeho renovaci byly objeveny krásné dřevěné bohatě zdobené renesanční stropy. Na průčelí vedlejšího domu zvaného U Schönfluků je barokní socha Madony z dílny M. B. Brauna. A ocitáme se téměř u Prašné brány. Vlevo je pozoruhodný dům „U zlatého anděla“ podle sochy zdobící jeho štít. Býval to jeden z nejznámějších hotelů, který ve svých zdech hostil řadu významných osobností, např. královny dánskou a řeckou, krále saského a hanoverského s rodinami.

Sousední dům „V templu“ skrývá zbytky kostela „Obrácení sv. Pavla“, který padl za oběť nařízení Josefa II. roku 1784. A konečně na nároží Celetné a Ovocného trhu najdeme dům zvaný podle sochy v průčelí „U Černé Matky Boží“. Je jedním z řady kubistických klenotů Prahy. Je dílem architekta J. Gočára a ukázkou toho, jak lze dokonale skloubit vzdálené umělecké slohy, v tomto případě gotiku a kubismus. Dnes tam najdeme stálou expozici českého kubismu a v 1. patře půvabnou kavárnu ve stejném stylu. Stojí za návštěvu. Z oken je výhled na historicky zajímavý palác pražské mincovny. Mince se zde razily od roku 1539–1784. Dnešní budova byla postavena na místě tří středověkých domů v 18. stol. nejvyšším mincmistrem hrabětem Fr. J. Pachtou z Rájova. Později byla přestavěna na pražské vojenské velitelství. A právě tam 12. června bouřlivého roku 1848 se z okna zvědavě dívala manželka generála Windischgrätze, tehdy hlavního velitele vojska, na dav přicházející z Koňského trhu, kde se konala slavnostní mše. V Celetné ulici stáli vojáci, kteří měli za úkol udržet pořádek a ti bez příčiny zaútočili. Padly první výstřely a jeden z nich nešťastnou náhodou smrtelně zranil manželku vrchního velitele, kromě toho bylo zraněno dalších asi padesát lidí. Tato událost se stala signálem pro povstání, stavbě barikád a následné jeho tvrdé potlačení.

Příště Prašná brána a Obecní dům.