Artěl – Umění pro všední den

Dochovanými díly a návrhy proslulé značky Artěl představuje Uměleckoprůmyslové muzeum sté výročí založení jedné z nejvýznamnějších institucí českého umění a designu prvé poloviny 20. století.

Rusky Artěl – česky Družstvo: název pro výtvarný spolek se vzájemným ručením, podporou a podílem na zisku, který roku 1908 založila nastupující generace výtvarníků a teoretiků: J. Benda, V. H. Brunner, J. Konůpek, O. Vondráček, P. Janák, H. Johnová, M. Teinitzerová, V. V. Štech a bankovní úředník A. Dyk. Později měl desítky významných osobnosti domácí výtvarné scény. Hlavní idea: vybudovat vlastní výrobní zázemí. Při nedostatku financí a ve specifických podmínkách se však družstvo soustředilo na návrhovou činnost a osvětu, prezentaci a zprostředkování prodeje děl. Realizace návrhů prováděly externě jiné firmy. Družstvo navázalo na tradici uměleckořemeslné dílenské práce, a to od návrhů k produkci „drobného umění pro všední den“. Výrobu předmětů ze dřeva, keramiky, kovů a dalších materiálů později rozšířilo o realizace bytových komerčních interiérů. V období 1911 – 1914 zásluhou architektů P. Janáka a V. Hofmana prosadilo i řadu unikátních kubistických objektů, především v keramice. V první republice se sdružení připojilo ke snahám o vytvoření českého národního stylu, především v duchu dekorativního proudu dvacátých let. V poválečné době se ke kubistickým experimentům přidružila geometrizace a tvarové zjednodušení. Do roku 1930 za vedení J. Vondráčkové byl Artěl ovlivněn funkcionalismem. Přeměnou na akciovou společnost reagoval na poválečný vývoj – ve své produkci přešel od zakázek jednotlivých umělců k průmyslové výrobě. Zvládnul i velké zakázky, například vybavení hotelu Hviezdoslav na Štrbském plese v Tatrách. Artěl se úspěšně podílel na výstavách doma i v zahraničí, hlavně na mezinárodních přehlídkách dekorativního umění v Monze a v Paříži. Práce a teoretické stati jeho členů byly publikovány. Potýkal se však s finančními problémy, a proto roku 1935 pod tlakem hospodářské krize zanikl. Na půdě Artělu se střetávaly názorové proudy, ale společná zůstávala snaha o prosazení moderního výtvarného názoru do užitého umění a snaha o kultivaci bytové kultury a životního stylu.

Artěl se stal součástí evropské moderny stejně jako inspirující Wiener Werkstätte v Rakousku nebo hnutí Bauhaus v Německu. To ozřejmuje v plné šíři i katalog.

ARTĚL v Uměleckoprůmyslovém muzeu / 27. 11. 2008 – 1. 3. 2009.