Nadační fond Český výrobek

11-12 2008 Ostatní česky
obálka čísla

Začátkem devadesátých let u poctivých lidí převládala euforie z možností podnikat, svobodně se vyjadřovat apod. Bohužel, u některých lidí naopak převládlo pomyšlení, že mohou podvádět. Ale tím se teď nemíním hluboce zabývat, protože instituce s daleko většími pravomocemi než mám já za těch 19 let nezjistily, neudělaly, nenapravily...

Ale tedy jen tak okrajově: když byly rozprodávány české socialistické podniky, když se například rozprodala a následně zkolabovala plzeňská škodovka, řekl jeden starší pán své dceři: Moniko, to tak nemůžeme nechat, pojď, založíme nadaci pro podporu českých výrobků. A dcera souhlasila A protože byla i administrativně šikovná, založila Nadaci spolu s tatínkem a zeťem (později přejmenovanou na fond dle nového zákona) a vede ji již 15 let. O roku 1994. Stejně dlouho, jako trvá náš Mezinárodní český klub. Tehdy jsme se také poznaly... Monika Špičková, elegantní a moc hezká paní v nejlepších letech dokázala založit fond pro podporu – tedy propagaci českých výrobků. Oslovila postupně řadu výrobců, které mají český kapitál a tvoří něco smysluplného. Většinou jde o malé a střední firmy. (Začínalo se s dvaceti, třiceti podniky, během let dosáhl počet členů Nadačního fondu dvě stě padesáti.) A paní Monika začala obcházet noviny, časopisy, rozhlas, televizi. Vysvětlovala v čem jsou „její soukromníci“ jedineční a proč zasluhují, aby se o nich psalo a mluvilo. A protože je to žena, jak jsem již napsala, s osobním šarmem, ale také s velmi příjemným vystupováním, dařilo se jí skutečně podnikům pomáhat. O Nadačním fondu se začalo psát i mluvit. Jistě i proto se povědomí o výrobcích dostávalo dál a dál a dařil se jejich prodej i vývoz.

Jednou z prvních firem byla např. firma Ketty paní Korečkové (tedy půvabná chodská keramika), Fanaiva se svými slaměnými kohoutky, slepičkami, vajíčky a hlavně vánočními ozdobami. Při své cestě na jednu konferenci krajanů do Miami na Floridě jsme s kolegyní vezly keramiky i „slaměnek“celý kufr. A krajané nám „mohli ruce utrhat“, jak se jim líbily.

Firmy, které se do Nadačního fondu Český výrobek přihlásí, mají atestaci a mohou používat značku lvíčka – viz obr.

Když šla paní Špičková na patentový úřad požádat o znak českého lva, mohla vybírat ze tří tisíc (!) vyobrazení českých lvů. Vybrala toho s palcem směřujícím vzhůru („jsme jednička“). A nadační fond má tento znak jako chráněnou značku.

Firmy platí pouze dobrovolný příspěvek a pracovníci – později přibyla i paní Ing. Povolná, Csc. - pracují zadarmo, nemají žádnou kancelář, příspěvky, které od firem dostanou, jdou výhradně na propagaci.

Časopis Obchodní týden č. 17/2008 například napsal:

Ten lev je svalnatý a palec levé tlapy má zdvižený. Zdobí ho výrok Český výrobek. A tohle červeno-modro-bílé logo zase zdobí desítky tuzemských výrobků. Proč právě lev a proč právě označení Český výrobek? Monika Špičková, jednatelka Nadačního fondu Český výrobek, říká: „Protože jsme nezapomněli umět!“

Pomyslný štít nadace zdobí tato tři slova od ledna 1994. Mimochodem, současně s Českým výrobkem se začala udělovat i značka Czech Made. A kdo byl otcem myšlenky? S nápadem na ochranu a zároveň propagaci českých výrobků přišel bývalý předseda nadace Viktor Mráz.

ŠKODOVÁCKÝ IMPULZ

Spouštěcím impulzem byl prodej mladoboleslavské Škodovky. Právě tehdy Viktor Mráz pronesl historická slova: „Musíme s tím něco udělat.“ A tak vznikl Nadační fond Český výrobek. Monika Špičková vysvětluje: „Vytkl si za cíl podpořit odbyt českých výrobků a zvýšit zájem spotřebitelů o tyto výrobky. Vždyť čeští lidé, mnohdy doslova na koleně, umí vyrobit precizní, konkurenceschopné výrobky. Proč to nesdělit zákazníkům, nenapovědět: podpořte české výrobce. V Americe je úplně běžné, že Američané bojují za své výrobky, dávají jim přednost. Zatímco u nás jednu dobu platilo, že jen to, co má zahraniční punc, je kvalitní…“

ODTAJNĚNÁ DATABÁZE

Momentálně má Nadační fond 272 členů. Jsou z různých sektorů. Od výrobců nábytku, dřevěných hraček, přes výrobce kosmetiky až po výrobce kanálových poklopů a různých stavebních prvků. Je to také například firma ORLING, výrobce léčebných preparátů. V televizi v reklamě na jejich výrobky ale „lví“ logo neuvidíte, protože to by byla dvojí reklama… Z potravinářského sektoru je to mimo jiné drůběž na export - Xaverov. Podrobnější informace včetně seznamu členů najde každý zájemce na webu nebo přímo v Informačním centru v Týnci nad Sázavou.

VIZE NA ZÁVĚR

A jakou vizi má Národní fond Český výrobek? Jednatelka Monika Špičková říká: „Získávat stále více členů, zviditelňovat české výrobce nejen na našem trhu. Věříme, že nás bude stále přibývat a že čas, který této myšlence věnujeme, není zbytečný“.

Připravila ES

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012