Anglicismy...

11-12 2008 Ostatní česky
obálka čísla

Ve Frankfurtu dominuje stále více angličtina – dokonce i nové části města již nenesou německá jména.

Jorg Hamm píše pro list Wiesbadener Kurier 8. srpna

„Ve Frankfurtu hraje němčina stále menší roli. Město, především Petra Rothová, jeho starostka – se stále více staví jako mezinárodní metropole finančnictví, která vidí omezení na němčinu jako provinční. A tak se Frankfurt od jisté doby propaguje poštovním razítkem jako „Frankfurt – City of Euro“. Některé fakulty nových universit nesou anglické názvy, jako například „House of Finance“ místo Hospodářský institut. Již mnoho let dostávají nové výškové domy anglické názvy jako Skyper nebo Main-Tower. Nové nákupní centrum na výstavišti se mělo jmenovat „Urban Entertainment Center“. Ale protože se mezitím centrum rozloučilo s muzikálovým divadlem a kinem, bylo přejmenováno na „Plaza“.

Nyní ale přichází to nejlepší. Naproti frankfurtskému letišti byla dostavěna nová čtvrt´se jménem „Gateway Gardens“. Tak se jmenuje sídliště amerických vojáků, které bylo nedávno strženo. Místo aby nové čtvrti bylo dáno nové jméno, například „Letištní město“, převzala správa anglický název. Místní dopravní úřad, který tam má sídlit, se jmenuje zcela dementně – „House of Logistics and Mobility“. Poangličťování Frankfurtu kráčí tedy neúnavně dále. Proto by mělo město být důsledné a přejmenovat také jiné městské části. Z Horního a Dolního kola by se mělo stát Upper a Lower Wheel, Griesheim by se měl změnit na Semolinahome atd…“

Semolinahome atd…“ Nepřipomíná vám to něco? Mně velmi. Stačí se projít Prahou a trochu se rozhlédnout po názvech nových budov a tabulích, inzerujících nové „developerské“, tedy vlastně jednoduše stavební projekty. Je to v bleděmodrém totéž. Nebo po vývěsních štítech obchodů. První, co mne začalo omračovat svou hloupostí, byla různá „studia“.

Studio koupelen, studio kuchyní (nebo kuchyňské studio), vlasové či dokonce nehtové studio. Co tam proboha všichni studují? Jak si vybavit koupelnu nebo novou, moderní kuchyň, je dnes už zřejmě vysoká věda. Dostanete stohy katalogů místo skript. Studuji je pilně, ale přesto si myslím, že zařídit kuchyň s pomocí vyškoleného prodavače nakonec zvládne každý a tak nevím, proč na to musí chodit do studia. Stačí snad obchod, ne? Do studií bych nechala při starém chodit pouze filmové a televizní herce. I s těmi vlasy a nehty se mi to zdá opravdu přehnané… nevím, proč kadeřnictví tak náhle vyšla z módy. (Jak krásný český výraz vyjít z módy, že? Místo toho však používáme stále častěji univerzální a pohrdlivý výraz „out“). Jako nejhumornější studio mi připadá to nehtové, ale třeba jste někdo viděli ještě zajímavější.

Napište!

Nebo takové „outlety“ – česky výprodeje firem známých značek (oděvních, sportovních). Vám se to slovo líbí?

Mně ne. I když ten systém levnějších výprodejů má něco do sebe, nevím, proč se musí jmenovat anglicky. Má snad nalákat, stejně jako ty příšerné obchody v centru Prahy s nápisy KRACH nebo BANKROT, zahraniční návštěvníky k nákupům? Myslíte, že je to zajímá, nakupovat u bankrotářů zboží za 39 Kč? A našince? Tady se zdá, že některé ano. Já osobně ale nemám nejmenší chuti utrácet ani korunu v obchodech s podobnými názvy, symbolizujícími neúspěch podnikání. Neměli bychom se raději přátelit s těmi výrobci a obchodníky, kteří vyrábějí a prodávají české zboží a podpořit tak jejich úspěch podnikání? Moc to potřebují. Podpoříme tím i obecné národní povědomí, češtinu a v podstatě sami sebe.

Martina Fialková
včetně překladu

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012