Zlato Inků

11-12 2008 Kultura česky
obálka čísla

Pod poněkud senzaci nahrávajícím názvem „Prokleté zlato - 1000 let zlata Inků“ se objevila v Praze ojedinělá výstava věnovaná dávné kultuře kdysi mocných jihoamerických národů, jež nakonec ovládl národ Inků. Byla otevřena v prostorách Nejvyššího purkrabství Pražského hradu. Je to výstava zcela výjimečná: ukazuje naprosto seriózním, ba skvělým způsobem výběr fascinujících, až tisíc let starých zlatých předmětů, které byly Inky –„syny slunce“, používány (zlato bylo také symbolem slunce). Tento drahý kov pro ně neměl tutéž hodnotu jako pro Evropany, ale skutečnost, že jej mohly používat jen vládnoucí vrstvy, ukazuje, že byl ceněn rovněž jako projev bohatství, i když důraz nebyl kladen na hodnotu materiální, ale rituální.

Výstava soustřeďuje předměty z Muzea zlata v peruánském hlavním městě Limě. Přestože zlaté poklady najdeme na nejednom místě (např. i kolumbijská Bogota má své Muzeum zlata), zde se setkáváme s projevem vrcholné civilizace Jižní Ameriky. Ale nejen s ní. Zastoupeny jsou i kultury předcházející, a současně se ukazuje nejen zlato, ale i keramika a kopie kamenného sloupu, ztělesňujícího incké sochařství. Českému divákovi se tak představuje jedinečná příležitost seznámit se s indiánskými kulturami And; vylíčení napínavé historie honby několika španělských dobyvatelů, kteří porazili obrovskou říši, za zlatem i poutavý popis použití většiny vystavených předmětů, a zejména jejich atraktivní muzeologická instalace ve speciálních světelných vitrínách činí z této výstavy skutečnou událost. Doplňuje a překonává tak výstavu, která byla svého času, v r. 2003, instalována rovněž na pražském hradě (v Císařské konírně Pražského hradu) - „Stříbro z Peru“ - reprezentativní výběr originálních šperků a drobné plastiky z období říše Inků, z doby španělské koloniální nadvlády Peru, ale také ze současnosti, a tím i představu o tom, jakou roli hrály a dosud hrají drahé kovy v historii této země, která se stala za vlády Španělů důležitým místokrálovstvím.

Teskný tón andské hudby, známe dnes v Čechách nejen z rozhlasu a reprodukcí z desek, ale i z vystupování různých andských hudebníků na náměstích našich městeček. Velkou roli hraje v ní flétna, kterou znali staří Inkové pod názvem antaras. Známe je jako lidové výrobky z rákosu; dokonce se prodávají jako suvenýry. Ale andské národy je používaly v keramické verzi. Takové najdeme i na výstavě. Nejsou to jen poklady incké, ale najdeme tu také ukázky tvorby předinckých kultur.

Převažují samozřejmě divácky nejvděčnější exponáty, jedinečné zlaté předměty, které jsou přitom instalovány v přehledně uspořádané výstavě a pro úplnost pohledu doplněny keramickými a kamennými uměleckými výtvory. Značnou část instalace zaujímají vybrané náročně tvarované tepané zlaté předměty a odlitky. Třpyt a stálost zlata jsou tu povýšeny uměleckými formami a řemeslnou zručností do sféry ryzího umění. Vlastní i umělecká hodnota zlata je umocněna ještě hodnotou archeologickou a kulturně etnografickou. Je nutno uvědomit si současně, že Indiáni neshromaždovali zlato pro jeho materiální hodnotu v jejím dnešním slova smyslu, ale pro technické vlastnosti. Převážně jde o šperky používané muži i ženami při slavnostech a rituálních obřadech i bojích. Tvořily součást výzdoby oděvů i jako dary do záhrobí. Přitom nutno podotknout, že zlaté ozdoby mohli nosit jen členové vyšší incké společnosti.

Občas se tu na zlatých předmětech objevují symboly kočkovité šelmy, zřejmě jaguára, který byl nejsilnějším zvířetem v celé Americe a těšil se výraznému kultu ve všech kulturách počínaje Olméky, což poukazuje na jednotný mýtický princip; byl považován za výraz božské síly.

Výstava PROKLETÉ ZLATO – 1000 let Zlata Inků je otevřena v Nejvyšším purkrabství Pražského hradu od 1. 11. 2008 do 31. 5. 2009.

Pavel Štěpánek

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012