Střed Evropy okolo roku 1000

    Jeden z největších a nejvýznamnějších projektů posledních let pod výše uvedeným názvem -- proto zařazený jako 27. výstava Rady Evropy a konaný pod záštitou prezidenta ČR Václava Havla, zástupců vlády a dalších význačných osobností -- je otevřen ve Starém královském paláci na Pražském hradě.
    Idea, která vznikla již v roce 1997 na německém ministerstvu zahraničí, získala podporu nejen zdejší vlády, ale stejně i zástupců zemí, vyzvaných ke spoluúčasti. Proto v každé vznikl autorský tým (v Čechách jej tvoří 27 odborníků) a všechny se po mnoha diskusích shodly na koncepci výstavy. A tak ve spolupráci pěti států: Německa (hlavního organizátora), dále Česka, Maďarska, Polska a Slovenska bylo shromážděno celkem 2 800 předmětů ze 12 zemí, zapůjčených od 179 institucí. Poprvé byl projekt představen v Budapešti (ve 2. polovině roku 2000 (70 tisícům návštěvníků), poté v Berlíně (od května 2001 -- více než 30 tisícům) a v Manheimu (od října 2001 -- 50 tisícům). Po Praze poputuje do Bratislavy (od 2. poloviny 2002) a pouť zakončí v Poznani (na přelomu roku 2002--2003).
    Na bedrech Německa ležel základní finanční zdroj celé přípravné fáze projektu. Na dalších jednotlivých státech pak finanční krytí -- vždy ode dne skončení výstavy a jejího převzetí, přes přepravu a pojištění až po instalaci, propagaci atd. k poslednímu dni na domácí půdě. Česká strana získala finance díky vládě a ministerstvům. Podobným způsobem financování mohl být vytištěn i obsáhlý třísvazkový katalog v němčině: dva díly zahrnují eseje a odborné stati, třetí barevné reprodukce téměř všech vystavovaných předmětů. Čtvrtým svazkem -- přílohou je pak překlad textů (do češtiny, angličtiny a maďarštiny). katalog -- za výrazně dotovanou cenu -- jako mimořádný a kulturní počin má mnohem širší platnost, nežli samotná doba trvání výstavy.
    V jednom přináší česká strana novum a výjimečnost: na rozdíl od předchozích instalací v typických muzejních prostorách připravila celou expozici v jedinečných autentických podlažích Starého královského paláce Pražského hradu, konkrétně v románském a gotickém. V samotném "srdci místa" lze tedy obdivovat i v české části unikátní panovnické symboly, konkrétně svatováclavské relikvie -- helmu a drátěnou zbroj -- dále svatoludmilské textilie, svatovojtěšské křížky a prsten. Dále z ostatních zemí iluminované rukopisy, liturgické náčiní, uměleckohistorické artefakty i předměty každodenního života. Mnohé informace můžeme získat z tematických textů na panelech a z trojjazyčných popisků k exponátům. Nechybějí mapy, projekce a rekonstrukce. Dojem umocňuje citlivé nasvícení objektů i zdařilé vitríny. Výjimečnost i atraktivnost expozice navíc zdůrazňuje fakt, že předměty z 9. -- 11. století jsou velmi vzácné vysokou úrovní svého provedení a zároveň svým stářím! Organizátoři se snažili, aby byly prezentovány originály. Kopie v nezbytných případech: například koruna římských králů, neboť originál uložený ve vídeňské pokladnici se nikdy nezapůjčuje. Aspoň tedy její kopie -- vždyť jak jinak představit myšlenku krále Oty III. o "obnovení římského císařství" -- o zapojení panovníků v Čechách, Polsku a v Uhrách a jejich nové korunovaci, a tedy jejich přijetí křesťanské víry a zapojení se do západního kulturního okruhu?
    Zdůrazněme, že společnou a v dějinách evropských národů ojedinělou koncepci společné středoevropské křesťansko-latinské kultury a její prezentace předložilo téměř 200 archeologů, historiků, archivářů a uměleckých historiků na podkladě nejnovějších výzkumů. Vidět jejich snahu ve skvostných předmětech přináší neopakovatelný zážitek. Navíc umocněný vědomím, že stejně po tisíci letech "střed Evropy" nachází nyní znovu zájem o porozumění mezi zeměmi.
    A tato výstava (od 16. března do 9. června 2002) je toho vzácným dokladem.