Náměstí Staroměstské

11-12 2008 Dějiny česky
obálka čísla

Jako všudy v Praze, i tudy šly dějiny. Občas veselé, častěji pochmurné. Ocitli jsme se na jednom z nejstarších tržišť starých Slovanů. Zmiňuje se o něm jako o největším Ibrahim ibn Jakub už v 10. století. V jeho blízkosti vedla stará stezka k brodu přes Vltavu, který býval v blízkosti dnešního Rudolfina. O kamenných domech z románské doby vydávají svědectví sklepy pod novější zástavbou, druhdy mázhauzy. Ve 13. století byla plocha dnešního Starého Města v důsledku stavby jezů na Vltavě zvýšena až o 3 metry. Svědkem raně gotického stylu jsou zbytky portálu jeho horní části tamtéž a také v podloubí před Týnskou školou, patrně první křížová klenba. Vrcholnou gotiku představuje největší chrám na Starém Městě Panny Marie před Týnem, jehož boční portál pochází nejspíš ze stavební huti Petra Parléře. Pozdní neboli Vladislavskou gotiku reprezentuje dílo kameníka M. Rejska, skvělého samouka, původně bakaláře Týnské školy. Jeho prací je patrně portál zdobící vstup do Staroměstské radnice, kterým dnes vycházejí po svatebním obřadu novomanželské páry. Vedle je zdobené gotické okno se znaky města a Čech a iniciálou Vladislava Jagellonského. Nad ním krásné okno již v renesančním slohu s nadpisem Praga caput regni (Praha hlava království).

Staroměstská radnice

Sama radnice jako místo samosprávy vznikla už ve 13. století, ale pravomoci získali měšťané až o sto let později za Jana Lucemburského. Možná se o to zasloužili i stateční staroměstští řezníci, kteří pomocí svých širočin otevřeli mladému králi s chotí Eliškou jednu z bran. Však jim za to dovolil polepšit cechovní znamení lva právě o tu širočinu (druh sekery).

Budovy prošly řadou stavebních změn, na nichž se podílela dlouhá řada významných umělců. Hlavní z atrakcí je bezesporu orloj, jehož počátky sahají do začátku 15. století. Jeho historie je dostatečně známa. Největší zkázy došla radnice v květnovém povstání. Jako sídlo České národní rady byl střelbou z tanků vážně poškozen jak orloj, tak shořela novogotická přístavba, dnes volný prostor vedle věže. Kromě toho, že řada obránců padla, byly i škody na historických dokumentech. Zničena byla celá knihovna s Archivem hl. města Prahy, v němž byla řada rukopisů ze 14. století, sbírka map a rytin Prahy.

Další skvosty architektury

Pozoruhodných měšťanských domů je na náměstí celá řada. Jmenuji aspoň dům U kamenného beránka, který je ozdoben raně renesančním portálem zcela ojedinělé krásy z počátku 16. století. Vedle stojí dům, v němž sídlilo slavné Štorchovo nakladatelství, zvaný U kamenné P. Marie. Jeho novorenesanční průčelí je vyzdobeno malbami provedenými L. Novákem podle návrhů M. Alše s motivem sv. Václava a Tří králů. Vrcholné baroko představuje především kostel sv. Mikuláše, zvaný narozdíl od malostranského, též Malý Mikuláš. Byl postaven podle návrhů jednoho z největších architektů baroka K. I. Dientzenhofera. Za ním ve staré prelatuře benediktinského kláštera 1882 se narodil Franz Kafka. Naprostou raritou je dům U kamenného zvonu naproti Týnské škole. Kdo četl Výlety pana Broučka od Svatopluka Čecha, tak odtud pocházel Janek od zvonu. Jeho nádherné gotické průčelí bylo překryté až do 60. let 20. století pseudobarokní fasádou. Při průzkumu objevené kamenické fragmenty a zbytky nástěnných gotických maleb svědčí o jeho původním významu. Historikové předpokládají, že sloužil mladému Otci vlasti po jeho příchodu do Prahy jako obydlí až do doby, než přesídlil na opravený Pražský hrad. Vedle najdeme pozoruhodné paláce v pozdně barokním stylu se vzácným rokokovým průčelím. Na čas v něm sídlilo i Staroměstské německé gymnázium, které navštěvoval Franz Kafka. Atiku paláce Golz- Kinský zdobí sochy alegorií živlů od J. F. Platzera. Právě z jeho balkonu pronesl K. Gottwald svoje prohlášení o přijetí demise ministrů. Tleskající dav tehdy netušil, že vláda nazývaná „diktatura proletariátu“ bude trvat dlouhých 41 let a zmaří nejen osudy, ale i životy občanů naší země.

Ztráty na životech, ztráty historické

Ostatně skončil na tomto náměstí život nejeden. Přímo na radnici byl popraven v 15. století ohnivý kazatel vůdce první defenestrace Jan Želivský. O dvěstě let později tu bylo sťato 27 vůdců stavovského povstání a účastníků 2. defenestrace. Někteří přibiti za jazyk, čtvrceni, jejich hlavy visely na dlouhá léta na Staroměstské mostecké věži. Některé z nich nebyly nalezeny dodnes. Pamětní desku jednoho z popravených najdeme za Týnským chrámem. Patří Václavu Budovcovi z Budova, jednomu z nejvýraznějších mužů zlomu 16. – 17. století, jednomu z autorů České konfese, listiny, která žádala právo svoboOstatně skončil na tomto náměstí život nejeden. Přímo na radnici byl popraven v 15. století ohnivý kazatel vůdce první defenestrace Jan Želivský. O dvěstě let později tu bylo sťato 27 vůdců stavovského povstání a účastníků 2. defenestrace. Někteří přibiti za jazyk, čtvrceni, jejich hlavy visely na dlouhá léta na Staroměstské mostecké věži. Některé z nich nebyly nalezeny dodnes. Pamětní desku jednoho z popravených najdeme za Týnským chrámem. Patří Václavu Budovcovi z Budova, jednomu z nejvýraznějších mužů zlomu 16. – 17. století, jednomu z autorů České konfese, listiny, která žádala právo svobody volby vyznání pro nekatolíky, bez rozdílu stavu. Smutné bylo odstranění renesanční Krocínovy kašny a necitelné a zbytečné bourání řady domů v 19. století. Situace byla natolik vážná, že Vilém Mrštík vydal spisek s názvem „Bestia Triumphans“. Podpořila ho řada významných osobností té doby. Příčiny tohoto jevu, který se s nebývalou silou objevil i v současnosti, precizně tehdy vyjádřila malířka a grafička, vzácná žena Zdeňka Braunerová slovy: „Nemohu-li krásu pochopit, aspoň ji zničím, abych dokázaOstatně skončil na tomto náměstí život nejeden. Přímo na radnici byl popraven v 15. století ohnivý kazatel vůdce první defenestrace Jan Želivský. O dvěstě let později tu bylo sťato 27 vůdců stavovského povstání a účastníků 2. defenestrace. Někteří přibiti za jazyk, čtvrceni, jejich hlavy visely na dlouhá léta na Staroměstské mostecké věži. Některé z nich nebyly nalezeny dodnes. Pamětní desku jednoho z popravených najdeme za Týnským chrámem. Patří Václavu Budovcovi z Budova, jednomu z nejvýraznějších mužů zlomu 16. – 17. století, jednomu z autorů České konfese, listiny, která žádala právo svobody volby vyznání pro nekatolíky, bez rozdílu stavu. Smutné bylo odstranění renesanční Krocínovy kašny a necitelné a zbytečné bourání řady domů v 19. století. Situace byla natolik vážná, že Vilém Mrštík vydal spisek s názvem „Bestia Triumphans“. Podpořila ho řada významných osobností té doby. Příčiny tohoto jevu, který se s nebývalou silou objevil i v současnosti, precizně tehdy vyjádřila malířka a grafička, vzácná žena Zdeňka Braunerová slovy: „Nemohu-li krásu pochopit, aspoň ji zničím, abych dokázala, že mám tu moc... Ta dnešní pakáž boří proto, že si od toho slibuje finanční prospěch.“ K tomu není co dodat ani dnes!

O starobylém náměstí byly napsány knihy, a tak už jenom pár zmínek. V roce 1918 byl anarchisty zbořen naprosto cynicky a zbytečně Mariánský sloup. Stál tu od roku 1650 a patřil k prvním raně barokním sloupům za Alpami. Dílo J. J. Bendla. Dnes existuje společnost pro jeho obnovu. Šalounův pomník Jana Husa z počátku 19. století připomíná, že pravda je jedna z mála hodnot, které se nedají ani koupit, ani prodat. A na konec. Za Týnským kostelem se skrývá místo odedávna zvané Ungelt. Tam musili svoje zboží složit k proclení cizí kupci. Pro ně tam byl vybudován i špitál a původní kostel. Místu jejich pobytu se říkalo „Veselý dvůr“. Pro návštěvníky Prahy název případný. Nezdá se vám? Tak, milí čtenáři, „konec dobrý, všechno dobré“ – i Vám.

Jana Volfová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012