Čestmír Jeřábek - V zajetí stalinismu - Z deníků 1948 – 1958

11-12 2008 Knihy česky
obálka čísla

Literárně pojednané deníkové záznamy Čestmíra Jeřábka (1893 – 1981) představují významné a důležité svědectví o našem politickém a kulturním vývoji v době poválečné. Autor začíná psát svůj pečlivě ukrývaný deník ve dnech únorové politické krize roku 1948 v přesvědčení, že je svědkem něčeho tak obludného, co jako „bývalý spisovatel“ má povinnost dokumentovat pro budoucí svobodné generace. Rozhodl se psát deníky dva – jeden „oficiální“, který mohl být eventuelně předložen, a druhý tajný, „skutečný“. Kolem sebe vidí, jak totalitní moc den za dnem roztahuje svá chapadla. Stejně jako za války každý večer napjatě sleduje cizí rozhlas, zaznamenává každé významější hnutí ve světové politice a zároveň neobyčejně výstižně sleduje a glosuje domácí stále pokřivenější politickou a kulturní scénu.

Naděje je v Jeřábkových denících přítomna dlouho, i když později už jenom v záblescích. Lidé ji čerpali z rušeného vysílání zahraničních rozhlasových stanic, z propašovaných tiskovin. Naději ve změnu k lepšímu představovala smrt Stalina i Gottwalda, povzbudivé, byť jen krátce, byly události v NDR, Polsku a Maďarsku. A pod tím vším prosvítá až dojemná víra prvorepublikového intelektuála v sílu masarykovských ideálů zakotvených v českém národě, které přece dříve či později musejí překonat diktaturu proletariátu...

Jeřábkovo svědectví je o to cennější, že jde o pohled brněnský, zachycující jako dosud málokterý také politické a kulturní dění v chřadnoucí moravské metropoli. Čtenář pozná zevnitř i poměry pod novými pány na brněnské radnici, kde Jeřábek ještě nějakou dobu pracuje, než raději dobrovolně odchází do předčasného důchodu.

Přehlédnout se nedají ani literární kvality textu, svědčící o pečlivé práci spisovatelské a o přesvědčení, že tyto záznamy přece jednou spatří světlo světa v podobě tištěné. Tím tísnivěji se čtenáři jeví, jak léta plynou a k toužebně očekávanému zvratu nedochází. Autor posléze se závěrem roku desátého výročí od tragických událostí února 1948 ve svém deníku umlká. Pro dnešní poznání vlastní minulosti jde nesporně o svědectví významné, řadící se po bok např. Pamětem Ivana Jelínka či glosám Jakuba Demla z posledních let jeho života. Kniha odkazuje svým názvem na Jeřábkův válečný deník „V zajetí Antikristově“ (Brno 1945).

Vydala Společnost pro
odbornou literaturu
– Barrister a Principal
v roce 2008

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012