Betlémy na Hradě

11-12 2008 Kultura česky
obálka čísla

20. listopadu 2008 – 4. ledna 2009 žije Nejvyšší Purkrabství Pražského hradu již svou třetí výstavou BETLÉMY, pořádanou především Spolkem českých betlemářů. Padesátka betlémů z nejrůznějších materiálů, jesličkových archů i podmaleb na skle z dílen starých i současných mistrů je ukázkou velmi vzácných historických unikátů. A to především:

Betlém Jarmily Haldové, která žije v Sedloňově v Orlických horách a kterou mám tu čest znát osobně, se zabývá řezbářstvím a dřevěnou plastikou. Její betlém je považován nejen mezi odborníky za jedno z nejkrásnějších betlemářských děl současnosti vůbec. Z každé postavy vyzařuje radost ze zázraku zrození nového života a jeho oslavy. „V díle autorka zúročila svoji řezbářskou zdatnost, malířské umění i schopnost vnímat radosti všedních dnů,“ říká Jan Roda ze Spolku českých betlemářů. Jesličky věnovala tvůrkyně svému manželovi.

Model betlému pro chrám sv. Víta je jedinou připomínkou na záměr vytvořit jej pro chrám. Iniciátorem byla „Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta na Pražském hradě“. Návrh velkých kostelních keramických jeslí vytvořila Helena Johnová a v roce 1938 byl schválen. Práce na originálu přerušila druhá světová válka a nástup komunistů. Rozpracované rozměrné dílo se ztratilo. Sochařské pojetí vycházelo z prostého života všech českých, moravských a slovenských krajů. Proto se zde klaní Ježíškovi pastýři z Valašska i ze Slovače, daráci z Hané i z Chodska a od Třeboně. Pouze králové s průvodem jsou pojatí ve svých tradičních úborech.

Historický deskový betlém ze Slaného, stavěný u Františkánů, pochází z konce 18. století a patří mezi nejstarší dochované. Je ukázkou vývoje zobrazování biblického příběhu o narození Ježíše. Upozornil na něj již před sto lety páter Procházka, který se později zasloužil o jeho přenesení do Národopisného muzea v Praze, kde i za jeho přispění vznikla později sbírka jesliček. U kostelního oltáře bylo na dřevěných deskách namalováno Klanění tří králů. Malby postav byly později oříznuty po obvodu a tak vznikly samostatné dvojrozměrné figury. Rozestavěny do prostoru, vytvořily scénický obraz Kristova narození.

Soubor betlémů ze Šluknovska ukazuje na rozmanitost a preciznost tvorby jesliček zdejšího regionu. Neboť na přelomu 19. a 20. století zde působilo mnoho schopných řezbářů, kteří příběh o narození zpodobňovali v nazaretském stylu – jedním z prvních byl Josef May (1828 – 1897). Prodchnutí starou tradicí u J. Martínka, a vlastními výrazovými prostředky u J. Koděry zde můžeme také vidět.

Perník v betlémech patří neodmyslitelně k poezii českých Vánoc. Šikovné ruce například pana O. Kvapila, zhotovující celé soubory rozmanitých forem a tvarů, stejně jako umění zdobení perníku, zejména u paní J. Heimerové.

„Jesle k vidění“ byl ve druhé polovině 19. století poutač, který zval Pražany k návštěvě loutkového představení o narození Ježíška. Na výstavě je instalována podobná scéna, která má s dobovými loutkami připomenout svérázný projev lidové vánoční kratochvíle.

Výstavy betlémů si oblíbili zejména domácí návštěvníci, hlavně rodiny s dětmi a školní skupiny. Tomu je přizpůsobeno vstupné: dospělí 65 Kč, studenti 45 Kč, děti, důchodci, držitelé ZTP a pedagogický dozor školních výprav 30 Kč, děti do tří let zdarma.

Otevřeno denně (včetně svátků a víkendů) 9 – 17 hodin v historických sálech Nejvyššího purkrabství Pražského hradu.

Po krásném prožitku okuste sváteční kávu či punč ve zdejší příjemné kavárně.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012