Za tajemstvím do Tetína

    Tajemství obvykle spojujeme s očekáváním něčeho krásného, poutavého, překvapujícího, tedy s představou, jejíž významovou hodnotou je krása, často skrytá, na niž se těšíme.
    Není proto náhoda, že jsem pro své pozvání na procházku jedním, z hlediska historického nejpamátnějším a z ;hlediska přírodních krás okouzlujícím místem, zvolila právě ono záhadné a vábící slovo tajemství.
    Ta procházka právě začíná a oním místem je Tetín, půvabná vesnice na skalnatém ostrohu nad řekou Berounkou, vzdálená jen asi 30 km západně od Prahy. Obklopena lesy a jakoby chráněna kopcem Damilem, známým z pověstí též pohanskou modlou Limbou, byla, ale i zůstala, skvostem se zvláštní duchovní atmosférou.
    Život v tetínské lokalitě je znám již pobytem Keltů a Slovanů, ale do povědomí se dostal především přítomností prvních křesťanů, Bořivoje a Ludmily. Byla tedy jedna z nejzajímavějších kapitol počátků křesťanství psána právě na Tetíně, a to v souvislosti s Přemyslovci, z nichž v nejznámějším sepětí s Tetínem je sv. Ludmila, zakladatelka přemyslovské dynastie, manželka knížete Bořivoje, matka dvou českých knížat, Spytihněva a Vratislava, vychovatelka svých dvou vnuků: Václava, budoucího vévody české země a knížete Boleslava.
    Dokladem duchovního bohatství Tetína je skutečnost, že až do 18. stol. měl pět kostelů, a sice: sv. Jana Nepomuckého, sv. Kateřiny (patrně nejstarší), sv.Ludmily, sv. Michaela Archanděla a židovskou synagogu; do současnosti se zachovaly první tři jmenované kostely.
    Další zvláštní kapitolou historie Tetína byly tři tetínské hrady, dva knížecí, jeden přemyslovský. Tím patrně nejznámějším, prvním, i když historicky nedoloženým, bylo sídlo pohanky kněžny Tetky (r. 712 n. l.), druhorozené dcery knížete Kroka. S jejím jménem je také spojován název obce.
    Druhým knížecím hradem bylo hradiště, založené na sklonku 9. stol. knížete Spytihněvem I. Ústřední část tohoto hradu se nacházela východně od tetínské návsi. Hradiště zaujímalo značnou část dnešní obce. Bylo vybudováno na rozloze cca 10 ha.
    Třetím byl hrad přemyslovský, založený na počátku 14. stol. králem Václavem II., nebo jeho prvním držitelem Přemyslovcem Štěpánem z Tetína, synovcem Jana Probošta Vyšehradského. Štěpán byl, kromě Tetína, držitelem řady vesnic na Podbrdsku, v Praze založil kapli sv. Filipa a kapli sv. Jakuba. Na tehdejší dobu byl feudálem vzdělaným, schopným a uznávaným. Hrad byl patrně zbořen Pražany při obléhání hradu Karlštejna (v r. 1422). Do současné doby zůstalo z hradu torzo jeho vstupní věže. Tetín má však i zámek; dnešní stavba je z 18. stol. Na něm jsou nákladem Obecního úřadu umístěny od roku 1998 hodiny, které každou celou hodinu zahrají ve zvonkohře část znárodnělé písně Nad Berounkou pod Tetínem. Zámek býval, především v 19. stol., místem setkávání předních představitelů kulturního, duchovního i politického života. Byli to např. Jos. Jungmann, Jos. Dobrovský, Frant. Lad. Čelakovský (jeho dcera Marie byla v tetínském zámku po nějaký čas vychovávána), Jos. Krasoslav Chmelenský, Jos. Vorel a další. V zámku se r. 1821 narodil spisovatel, lingvista prof. Vácslav Vojáček (autor velkého Latinsko-česko-německého slovníku).
    Na Tetíně ale také psal svou známou Kroniku českou (v létech 1527--1533) tehdejší děkan karlštejnský Václav Hájek z ;Libočan, dvě básně o Tetíně napsal nositel Nobelovy ceny spisovatel Jaroslav Seifert, ve svých výtvarných dílech Tetín zvěčnili přední malíři, např. Mikoláš Aleš, V. Rabas, K. Panuška, V. Špála, J. Hellich a další. Na Tetíně také několik týdnů pobýval, a písničku o něm složil, milovaný písničkář Karel Hašler. Důležitou úlohu v ;rozvoji duchovního života měly po několik staletí tetínské poutě. Byly, a doufejme že i zůstanou, součástí historického koloritu Tetína a motivací poutníkům k ;jeho návštěvě. Někdy se uvádí, že jsou známy již od doby následující po vraždě sv. Ludmily. Byly jedním z ;významných projevů nastupujícího kultu této světice. Přetrvaly, s ;přestávkami např. husitských válek, reforem Josefa II., a obou světových válek, celá staletí. Na slavnou tradici tetínských poutí, jichž se často zúčastňovali představitelé církevního, kulturního i politického života a tisíce věřících, začínáme opět navazovat. Za pokračování těchto tradičních poutí lze považovat i celonárodní svatoludmilskou pouť uspořádanou 19. 9. 1992 u příležitosti Desetiletí duchovní obnovy po rekonstrukci kostela sv. Ludmily. Pouť na Tetín se každoročně koná: na den sv. Jana Nepomuckého, tj. 16. května, Na památku umučení sv. Ludmily -- 16. září (kněžna Ludmila byla na Tetíně zavražděna vrahy, najatými její snachou Drahomírou dne 16. 9. 921. Tetín zůstává stále místem pozoruhodným a zajímavým. Málokteré místo může, z ;hlediska výčtu pamětihodností, doložit svou minulost pěti kostely, třemi hrady, zámkem; Tetín ale měl i pivovar (budova stále stojí), mlýn, cihelnu. Má jedinečnou flóru i faunu, od r. 1974 je chráněnou krajinnou oblastí. Často, a to i ve vzdáleném světě, jsou připomínány tzv. "Turecké maštale", z ;jejichž výzkumu vyplývá, že okolí Tetína vyhledával člověk již ve starší době kamenné (maštale jsou nepřístupné). Součástí Tetína je také přírodní rezervace Koda, jedno z ;nejkrásnějších a nejcennějších míst Českého krasu. Navzdory četným objevům a poznatkům badatelů stále ještě můžeme Tetín řadit k ;místům, obestřeným mnohým tajemstvím nepoznaného. Mezi taková tajemství např. patří: způsob zavraždění kněžny Ludmily, příslušnost jejích vrahů, do oblasti bájí je zahalen hrad kněžny Tetky, mnoho nepoznaného skýtá dosud ne zcela archeologicky probádaný přemyslovský hrad, i přesnější časové vymezení vzniku kostelů. Ale stupeň dosavadního historického poznání a nádherná, romantická příroda skýtají nepřeberné kouzlo z ;dojmů a poznatků. A ta dosavadní skrytá dosud tajemství můžeme navíc akceptovat jako činitele umocňujícího zajímavost a jedinečnost této kouzelné oblasti středních Čech.