Ceterum autem censeo Carthaginem esse delendam!

10 2008 Ostatní česky
obálka čísla

Zpráva senátora Mejstříka o personálním stavu české justice a o profesní minulosti soudců

Tisková zpráva 2. 10. 2008

Na včerejší konferenci představil senátor Mejstřík výsledky rok trvající rešerše mezi českými soudy na téma profesní minulost soudců.

Na podzim loňského roku senátor Mejstřík nejdříve oslovil předsedy všech 99 soudů s dotazy na odbornou kvalifikaci soudců, na jejich stáří, na jejich působení v minulosti na prokuratuře nebo vojenském soudu a na členství jednotlivých soudců v KSČ.

V další rešerši se senátor Mejstřík zaměřil na Vrchní soud v Praze.

Naposledy senátor Mejstřík zjišťoval členství v KSČ u soudců, kteří byli podle zákona č. 335/1991 Sb. renominováni předsednictvem České národní rady k soudům České republiky v období IX.1991- XII. 1992.

Kompletní výsledky rešerší naleznete na stránce:

www.volby-do-senatu-mejstrik.cz/volby-do-senatu-aktualita.php?ID=3

Nejdůležitější výsledky - Zprávy senátora Mejstříka:

Na našich soudech je v průměru minimálně 16% soudců, kteří byli členy KSČ. Skutečné číslo bude zřejmě vyšší, neboť tento údaj vychází z odpovědí 27 okresních soudů, které odpověděly na otázku. Ostatní soudy, zejména všechny soudy vyšších instancí, nebyly ochotny informaci o členství soudců v KSČ senátoru Mejstříkovi poskytnout.

Mezi aktivními soudci v ČR je minimálně 5 soudců, kteří nemají odborné vysokoškolské právnické vzdělání, ale pouze Právnickou školu pracujících nebo Vysokou školu Sboru národní bezpečnosti.

Soudců nad 60 a nad 65 let je nejvíce na soudech vyšších instancí, nejvyšší věkový průměr soudců je na Nejvyšším správním soudu a na Vrchním soudu Praha. Na soudech vyšších instancí je nejvíce také bývalých prokurátorů a vojenských soudců. Jejich vzdělání i dlouholeté kariéry jsou úzce spjaty s totalitním režimem.

Z celkem 92 soudců Vrchního soudu v Praze se senátoru Mejstříkovi podařilo získat jednoznačné údaje o členství v KSČ u 49 soudců. Minimálně 32 soudců Vrchního soudu v Praze bylo kandidáty či členy KSČ; u pouhých 17 se podařilo doložit, že členy nebyli. Zásadní je také informace, že 30 ze zmíněných 32 soudců bylo členy či kandidáty KSČ až do převratu, jen u dvou končí členství roku 1970.

18 z 92 soudců Vrchního soudu neposkytlo ani při přímém oslovení senátoru Mejstříkovi žádnou informaci o tom, kdy a kým byli jmenováni soudci České republiky.

Při renominacích bylo ustanoveno soudci demokratického státu zhruba 1200 soudců. Členů KSČ bylo mezi nimi plných 50%.

Senátor Mejstřík komentuje:

Zarážející jsou reakce soudů vyšších instancí, které mi odpíraly informace, o které jsem žádal. Přitom jsem se opíral o zdravý rozum, ale zejména o nálezy Ústavního soudu, které říkají, že veřejnost má právo znát profesní minulost soudců, aby mohla zkoumat jejich možnou podjatost v souvislosti s konkrétními případy. Když jsou informace odpírány senátorovi, jak úspěšní mohou být občané, účastníci soudních sporů?

Zcela neuvěřitelný je ale fakt, že dvacet let po listopadu 1989 jsou v české justici soudci bez potřebného odborného vzdělání. President Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa tuto skutečnost vnímá pouze „jako morální problém, nikoli profesní“.

Současný zákon o soudech a soudcích však zcela jednoznačně požaduje, aby soudci měli vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v ČR a odbornou justiční zkoušku. Zlehčující a alibistické vyjádření presidenta unie soudců ČR, který je našimi soudci volen jako jejich representant, jen dokazuje, v jakém profesním i morálním marasmu se naše justice nachází.

Je zcela nezbytné, aby informace o profesní minulosti soudců byly zveřejněny a občané tak mohli účinně uplatňovat námitky podjatosti v případech, které přímo či nepřímo souvisejí s dobou totality.“

Hosty tiskové konference byli JUDr. Hana Marvanová a JUDr. Milan Hulík. Popsali, jak po listopadovém převratu probíhalo přejímání soudců, kteří soudili za diktatury, do služeb demokratické justice. Připomněli, jakým způsobem KSČ řídila a ovlivňovala chod justice. JUDr. Hana Marvanová, bývalá členka ústavněprávního výboru České národní rady, poznamenala, že paradoxně teprve nyní přichází doba, kdy je možné téma totalitní minulosti soudců a jejich členství v KSČ otevírat.

„Dekomunisace není věcí minulosti. Je tomu právě naopak. Na případu české justice lze názorně ilustrovat, jaké problémy nám přineslo malování tlustých čar,“ pokračuje senátor Mejstřík a dodává:

„Na své další tiskové konferenci v pátek 3.10.2008 rozeberu několik známých popřevratových kaus, jejichž rozsudky lze na základě nově zjištěných skutečností zpochybnit. A troufám si tvrdit, že to je jen špička ledovce.“

Mgr. Martin Mejstřík

Senát PČR,
Valdštejnské nám. 4,118 01
Praha 1
tel.: 25707 2786, fax: 25753 4491
mejstrikm@senat.cz
www.martinmejstrik.cz

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012