Portréty - Rineke Dijkstra

9 2008 Kultura česky
obálka čísla

Expozice pod tímto názvem byla představena na sklonku roku 2004 v Paříži, poté ve Winterthuru, v Barceloně a v Amsterdamu. Nyní je prezentována v Praze v Galerii Rudolfinum.

Během posledních deseti let získala holandská fotografka Rineke Dijkstra (ročník 1959) mezinárodní uznání díky svým působivým portrétním cyklům, v nichž se zaměřuje především na konkrétní, obyčejné lidi s jejich osudy a pocity. Velkoformátové portréty jsou prosté, barevně subtilní, výrazově intenzívní a kompozičně vyvážené - emotivně neobyčejně působivé a silné, prosté jakékoliv umělé typizaci. Portrétovaní jsou zachyceni ve chvílích, kdy žijí svůj vlastní život, plný osobních prožitků, vzdálených manipulujícímu a umělému světu médií. Tvůrčí přístup autorky je formální a přesný: žádné fotografické triky nebo manipulace s obrazem, prostotou vizuálních prostředků směřuje veškerou pozornost na osoby, které jedinečným způsobem odhalují nejistotu a zranitelnost, zároveň křehkost a osobitost.

Začátkem devadesátých let začala Dijkstra práci na cyklu Plážové portréty - strohé, čelní snímky mladých lidí z pláží USA, Nizozemí, Belgie, Polska, Gabonu a Ukrajiny. Ve chvílích, kdy svou pózu tvoří sami či kdy již vymizela: s obavami a nejistotou v postoji a ve výrazu existenční osamělosti. Okolí vymezené pouze formátem, nízký úhel pohledu objektivu a užití blesku zdůrazňují detaily dané kulturou té které země a zesilují zvláštní charakter snímků.

V cyklech z poloviny devadesátých let Dijkstra zobrazila intenzívní emocionální stavy. Jednak matky v okamžicích, kdy poprvé přivinou novorozené dítě: odhalují mnohé a jsou dojemné mateřskou láskou, ale sladkost spojenou s mateřstvím vědomě pomíjejí. Toreadory v Portugalsku: po návratu z arény hrdé a spokojené, současně unavené i překvapené či zraněné. Z Anglie pocházejí portréty zranitelných studentů a mladých dívek v sexy oděvech před diskotékou. Bezprostředním i odtažitým, tedy zdvořilým přístupem v nich překlenuje hranici mezi osobním a všeobecným. Nalézá hranice možnosti zachycení postav. Djikstra je v nich následovnicí Diane Arbus v silně konfrontačních a odhalujících záběrech lidí, i Augusta Sandera, který v meziválečném období vytvořil katalog typů německé společnosti.

Významný je v tvorbě fotografický záznam v čase a psychologické důsledky masky a uniformy:

dívka Almerisa (z Bosny) se mění z "vystrašeného ptáčete" v prostém obleku v módně oblečenou sebevědomou mladou ženu. Uniforma jako ochrana a symbol určitého postavení je téma fotografií sexy dívek z Buzzclubu i izraelských vojaček. Snímky z berlínské ZOO jsou divadelnější a výraz je celkově zesílen tmavým, lesním prostředím. Mezi nejvýraznější práce autorky patří videosnímky tančících na diskotéce Buzzclub/ Tajemný svět a Annemiek - s významnou rolí hudby: rytmus v bílém, jakoby až studiovém prostředí. Zachycení dospívající a jejich oblečení je až fascinující.

Výstava Rineke Dijkstra v Galerii Rudolfinum (do 27. srpna 2006) je ucelenou přehlídkou obrazových cyklů, které umělkyně vytvořila od počátku devadesátých let. Její součástí jsou i videa, samostatné portréty a ukázky ze zatím nedokončených cyklů. Expozici doplňuje katalog s více nežli osmdesáti fotografiemi, řada komentovaných prohlídek.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012