Kultura?

Musím se Vám svěřit s něčím, co mě dost „sebralo“. Díky tomuhle přístroji, kterým Vám píši, mohu číst české noviny. Tak jsem sledoval reakce na článek našeho přítele Ivana Krause o tom problému radnice kontra divadla. Myslel jsem, že jsem se ocitl na Měsíci. Já tady 38 let vyprávím, jak je český národ kulturní, jak i v zapadlé vísce babka v chaloupce ví o kultuře, jak už za první republiky byla vymýcena negramotnost… a všechny tyhle (zřejmě hloupě naivní) představy o svém národě. A v Lidovkách se dočtu – se spoustou hrubých chyb = i/y je úplně jedno – že vlastně si ti herci žijí jak prasata v žitě, že když někdo má hodně diváků, tak to dělá dobře a ty „blbiny co nikoho nezajímaj ať si hraje za své peníze doma“ atd. Zhruba 80 % těch příspěvků bylo v tomto duchu včetně příspěvku mluvčího prezidenta – také s hrubými chybami a mnohdy velmi hrubé a sprosté. Vím, že 98 divadel na milion obyvatel je hodně a že musí nastat ODBORNÝ!!! výběr, protože peníze nejsou pro všechna. Ale to, co se v Praze děje, nenasvědčuje odbornému výběru. A zahyne-li Semafor, bude to opravdu až symbolické pro definitivní skluz do nejnižších temnot – do naprosté nepřítomnosti DUCHA. (Ostatně shodně s neslavným světovým prvenstvím – „nejateističtější národ“.) A to všechno v době, kdy v těch tradičních kapitalistických zemích je vidět opačné tendence – podporu umění a větší vědomí, že mnohé umělecké projevy se bez dotace státní, městské či soukromé neobejdou. Nějak je to všechno na hlavu.

Ten anglosaský bezohledný kapitalismus, který v rámci globalizace teď řádí ve světě, je v kapitalistických zemích přijímán spíše negativně a mnozí politici (zdaleka nejen leví) jej kritizují a snaží se o regulaci. V Čechách, zdá se, je přijímán s otevřenou náručí.

Tak promiňte, musel jsem se trošku vypovídat.