Wendy Guerra - Všichni odcházejí

Deníček z dětství nás uvádí do kubánské reality roku 1978. Pisatelka deníku žije se svou matkou, rozhlasovou redaktorkou, a švédským otčímem, zaměstnancem jaderné elektrárny, na karibském pobřeží Kuby. Štastné dny dětství končí ve chvíli, kdy se objeví její biologický otec a dostává ji do péče. Odváží ji na venkov a týrá ji, vězní, nedává jí najíst, zakazuje jakýkoliv kontakt s matkou. Po mnoha výstupech je otci odejmuta - poté když si sama rozbije hlavu o trubky v tělocvičně.

Deníček z dospívání z druhé poloviny 80. let už ukazuje trochu jinou tvář: ostřejší, radikálnější. Do Havany se s matkou vracejí v době, kdy se tisíce Kubánců uchylují na peruánskou ambasádu a dožadují se práva opustit zemi.

Sugestivní portrét „komunistického skanzenu“ od konce sedmdesátých do začátku devadesátých let přináší vedle ryze intimních vztahů – k matce, k milenci – také pozoruhodné reflexe vlastního já. Nechybí však ani politická rovina: pisatelka se s Castrovou mocí chtě nechtě střetává na každém kroku.

„V tuhle chvíli je pro odjezd z Kuby nutné být zticha a moc na sebe neupozorňovat. Teď mají spadeno zejména na umělce. Je mezi námi víc policistů než kritiků. Téměř nevycházím z domu, za nikým nechodím, protože většina přátel už je pryč. Lucía a její matka je v Madridu. Odjely bez ohlášení. Z lidí, co s námi začali studovat, školu dokončí jen pár. Jesús pořád prodává Osvaldovy obrazy a snaží se získat stýpka, aby mohl prodloužit pobyt malířům, kteří s ním odešli. Podařilo se mu sehnat podporu nadace F. Mitterranda. Projekt se mu daří. Cleina knížka má každým dnem vyjít v Paříži.

Ještě mi zbývá říct sbohem. Můj telefonní seznam je plný červených škrtanců. Tahle čísla už nemá smysl vytáčet. Nikdo mi to nevezme. Ve městě skoro nikoho neznám. Všichni odcházejí. Opouštějí mě. Telefon už nezvoní. Mlčky čekám, až přijde řada na mě.“

Wendy Guerra, nová hvězda ostrovní literatury, ukazuje, že silná generace kubánských autorů „pozdní doby Fidela Castra“ ještě zdaleka neřekla poslední slovo. Za svou prozaickou prvotinu Všichni odcházejí získala krátce po jejím vydání (2006) První cenu za román prestižního španělského nakladatelství Bruguera.