Povolání – převozník

Fenomén řeky mne odjakživa magicky přitahuje. Poté, co byl pod Bohnicemi na Vltavě obnoven přívoz a vrátila se sem tak trochu romantika starých časů, začala jsem uvažovat, jaké to asi je, být převozníkem. Pan Ladislav Maťaše obsluhující účelnou a pěknou převoznickou loďku v místech, kde se červené prvohorní trojské skály sklánějí nad řeku, to ví. Vltava tu vybíhá do volné krajiny, malebné Podhoří, tichý konec Prahy s roztroušenými starými vilami a zahradami přechází pozvolna do volné přírody ke Drahaňské rokli. Po řece se pomalu sunou škunery s pískem a poměrný klid ruší jen rychlíky uhánějící po protější straně k Děčínu. Sedím na lavičce u přívozu, slunce pálí a povídám si s převozníkem.

Převozníkem jste se asi nenarodil – co jste vlastně dělal předtím?

Bylo toho hodně, tak to řeknu asi jen rámcově. Začal jsem na jednom dole s budováním sítě přenosu dat, pak jsem dělal v hlubinným dole revírníka, později všechno možné, abych přežil. Poslední zaměstnání než jsem šel sem, byl nákupčí ve firmě s malířskými nátěry a barvami.

K tomu, abyste mohl dělat tuhle práci, žít v maringotce, dost mimo ruch velkoměsta, musíte mít asi vodu hodně rád… Co vás k ní přivedlo? Narodil jste se u vody?

To ani ne, jsem z Krušných hor, ale pod nimi teče Ohře. Můj táta míval u řeky srub – no a na tu Ohři celé roky s přáteli jezdíme. Už několik let ve spolupráci s Lounským muzeem tam oživujeme skanzen. Manželka umí plést z proutí košíky a další věci, já pomáhám. No a s tím proutěným zbožím jsme sjezdili různé jarmarky a díky tomu jsme se seznámili s majiteli téhle společnosti, která provozuje přívozy. Oni tenkrát potřebovali vyrobit tuhle speciální převoznickou kouli (ukazuje na svém plavidle něco, co vypadá docela nezvykle, velký kulatý předmět na tyči, který je vystrčen nad stříšku lodi).

To je speciální převoznické znamení, označující převoznickou loď. A musí být upletené z proutí, což už dnes skoro nikdo neumí. Proto se to někdy nahrazuje třeba i plechovým znamením, protože už nebylo, kdo by ty proutěné koule vyráběl. Ale moje žena to naštěstí umí, takže upletla koule na převoznická plavidla a já jsem pak začal převážet.

A jak je to tedy se správnou převoznickou lodí? Ta musí mít také nějakou konkrétní podobu?

Měla by mít. Tahleta je typově tak někdy z přelomu 19. a 20. století, takzvaný naháč. Existují také větší lodě z tohoto období, více zavřené. Společnost chtěla, aby byly všechny jejich lodičky co nejvíce autentické, takže to není jen tak ledajaká loď, ale historický typ, což je dobře.

Odkdy tu přívoz vlastně znovu funguje?

Začali jsme po čtrnáctileté přestávce 1. července 2005 – takže máme právě třetí výročí. Převážíme tu dva, střídám se s kolegou vždy tak po týdnu či jak se dohodneme, v létě třeba i po třech nedělích.

A jak to tady bylo s přívozem historicky?

Byl tu od nepaměti… Po velké povodni v roce 1890, kdy strhla voda dva pilíře Karlova mostu, se budovaly kolem Vltavy náplavky, dláždila se nábřeží až do Roztok. A i ty přívozy, které tu byly už dávno předtím, byly v této době vybudované do dnešní podoby - s nájezdy. Tady je to krásně vidět na suchdolské straně. Nájezdy byly dřevěné, některé pramice byly i tak veliké, že převezly vůz s koněm, později i malý náklaďáček. Tady se vlastně převážely ze Suchdola na trojskou stranu i pohřební vozy, protože neměli hřbitov a nebožtíky pohřbívali naproti na kopci v Bohnicích.

V nedávné minulosti tu přívoz fungoval do roku 1991, ale jen pro zaměstnance čistírny, prádelny a barvírny, která stála na místě, kde je dnes známý psí útulek. Sloužil jim jako doprava do práce, ale spolu se zánikem továrny zanikl přívoz taky. Poslední převoznicí byla paní z blízkého domečku, předtím převážel její muž.

Znáte se s kolegy převozníky v Troji Trojou a v Klecanech, proti proudu a po proudu?

Klecany už nejsou Praha, tam funguje přívoz pod obcí. Přívoz do Roztok je tam také odedávna, jen s povodňovou přestávkou, protože most tu opravdu není až do Kraplup. S tamním převozníkem se pochopitelně znám, ale mnohem častěji jsme v kontaktu s kolegou proti proudu, v Troji- Podhoří, který pracuje stejně jako já v systému městské hromadné dopravy. Na noc mi sem vozí loď, protože tady je hlídaná. A vypomáháme si i jinak.

Jak moc jsou tady ryby a jiná vodní zvěř kromě běžných kachen a labutí?

Ryby tu vylovíte všeho druhu, úhoře, candáty, kapry, štiku i sumce. Je jich tu dost, i rybářů, hlavně o víkendech. A labutě? No ty tady ten turistický ruch využívají jak mohou. Jsou naučené přejíždět po březích tam, kde budou v kterou dobu lidi. Dobře si to pamatují.

Viděl jste tu někdy sumce třeba když loví?

To ne, jen vytaženého, nebyl tak velký, takový šmudla to byl, asi 70 cm. Kapříky tu vytáhli teď přes neděli pěkné, jeden měl šest a půl kila, 63 cm, lysec. Ale štika nám tu loví přímo pod molem. Naproti taky bydlí ledňáček. Ten sem zalítával zjara, když tu nebylo ještě moc lidí, dopoledne ve všední