Expo 58 - československý sen

Letošní osmičkový rok přináší nejen výročí historická, ale i kulturní. Takovým by se dalo nazvat připomenutí doby 50 let, která uplynula od světové výstavy v Bruselu. Tehdejší Československá republika zde vzbudila mezinárodní nadšení hned v několika rovinách: celkovou vysokou úrovní své prezentace, architekturou výstavního pavilonu, okouzlujícím vynálezem zvaným Laterna Magika, ale i nad řadou vynikajících exponátů – předmětů umělecké hodnoty jako například české sklo, ale i předmětů užitných, textilu, nábytku, grafického i průmyslového designu s osobitým stylem, pro nějž se později u nás vžilo pojmenování „brusel“. A v neposlední řadě v Bruselu slavila úspěchy i česká kuchyně.
Legendární českou expozici nyní připomene výstava Bruselský sen, kterou pořádají Galerie hl. m. Prahy, Uměleckoprůmyslové museum, Moravská galerie v Brně a agentura Arbor vitae ve spolupráci s Národním technickým muzeem.
Bruselský úspěch měl velký ohlas doma, kde i díky němu započalo alespoň po kulturní stránce jisté uvolňování, které pokračovalo v 60. letech. Československý pavilon získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a byl nejoblíbenějším mezi návštěvníky, celkově získala naše republika 170 ocenění, nejvíce ze všech zemí. Na druhou stranu může být úspěch vnímán i jako vrchol komunistické „potěmkiády“, líčící nereálně idylický a poklidný život v tehdejší ČSR, kde se emancipují ženy a klíčí fenomén volného času pro nejširší vrstvy společnosti.
Výstava Bruselský sen nemá být výstavou galerijního typu, její ambice jsou vyšší. Je členěna do dvou částí, kde v první je připomenuto i dobové stalinisticko-gottwaldovské klima a protikladné ideje a atmosféra v Bruselu roku 1958. Na panelech s fotografiemi z onoho roku si prohlédneme, co dalšího se ve světě „západním“, ale především i „východním“ tehdy odehrálo a v jakých souvislostech tedy Expo vznikalo.
Velice působivý je panel se zaznamenanými otázkami návštěvníků světové výstavy a odpověďmi pověřeného činovníka v československé expozici, který komunikoval s tiskem i s veřejností. Jeho úkolem bylo vysvětlovat srozumitelně naši socialistickou realitu těm, kteří prostě nechápou, proč třeba režim neumožní svobodně odcestovat ze země a pak se zase svobodně vrátit… a mnoho jiného. Jeho demagogické odpovědi skutečně stojí za připomenutí té podivné doby.
Výtvarné řešení využívá velkoplošné reprodukce záběrů z tehdejšího pavilonu. Tím je evokováno emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků – kontrast světla a tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, které využili nezvyklým a podmanivým způsobem autoři expozice. Napříč tvůrčími spektry to byli například Adolf Hoffmeister (libreto), Josef Svoboda a František Trörster (architektonické pojetí expozic), Jiří Trnka, Jan Kotík či Zdeněk Kovář (abstraktní umělecké realizace).
Druhá část výstavy pak připomíná přelom 50. a 60. let jako období, kdy dochází k významné proměně společnosti, k rozvoji médií, zejména rozhlasového a televizního vysílání a vzniku pop kultury. Zaměřuje se tedy na životní styl doby a vystaveny jsou špičkové realizace z oblasti užitého umění i ukázky běžné produkce. Překvapit může náš dobrý známý vysavač značky Jupiter nebo soubor vkusných plastových hraček pro nejmenší, z nichž některou doma možná ještě na památku máte. Já například kočičku.
Nepominutelnou součástí letošní vzpomínky na Expo 58 je připomenutí úspěchu českých architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného, autorů výstavního pavilonu a restaurace, které byly po skončení výstavy v Bruselu přemístěny do Prahy. Zatímco pavilon podlehl v roce 1991 požáru na holešovickém výstavišti, restaurace v Letenských sadech se stala obětí privatizačních spekulací a v 90. letech zchátrala do žalostného stavu. Po zdařilé rekonstrukci, jež zachovala maximum původních prvků, dnes slouží jako sídlo mezinárodní společnosti, která plánuje pro veřejnost otevřít alespoň terasu s nádherným výhledem na Prahu a v souvislosti s výstavou krátkodobě zpřístupnit i samotný objekt (31. 5. - 1. 6. a 22. - 23. 6.)
Enormní úspěch československé expozice byl dán především důmyslným vytvořením umělecky, scénáristicky, ideologicky i psychologicky propracovaného celku, míní kurátorka současné výstavy Daniela Kamerová.
To vše se snaží zmapovat nejen samotná výstava, ale i dvě obsáhlé publikace chystané nakladatelstvím Arbort Vitae a celá řada doprovodných programů od přednášek, přes pamětnická setkání, besedy, promítání až k 20minutovému multimediálnímu představení 27. 5. v Městské knihovně. Program všech doprovodných akcí najdete na www.expo58.info.
Výstava Bruselský sen – československá účast na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let proběhne ve výstavních prostorách Městské knihovny od 14. května do 21. září.
Martina FialkováJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad