Voda jako život, živel i mír

    Co má ještě větší význam než voda? Setkáváme se s ní i v těch podobách, kdy si ani neuvědomujeme, že je přítomná. Kdyby to nebyla pravda, že voda je život, tak by to byla opotřebovaná fráze. Vody se musíme bát. Její nesmírnost a neohraničitelnost je vždy děsivá. Dokáže cokoliv. Najednou změní krajinu, vše převrátí, poradí si i s tím, co se zdá být tím nejstabilnějším. Živel voda. V mnoha případech, v této podobě není na ní nic krásného. Ale vytvořily ty nesmírné spousty vod svůj řád a organizaci, pokud je to možné, stává se impozantní, byť i v této podobě, hrozivou, ale krásnou. Často se obdivujeme malým splávkům, čůrkům padajícím dolů a říkáme jim vodopád. Teprve v norských rozměrech a pak především na Islandu, jsem pochopil, co to je vodopád. Jako král, nikdo se mu nepostaví. Je báječný a děsivě nádherný. Stojíš, slyšíš jen hukot jako varování i předzvěst, bojíš se špatně šlápnout, ale jsi přimrazen k místu a fascinován. Podoba krásy je tak různodivá a nedefinovatelná.
    V horách i těch nejvyšších se, až na výjimky, s vodou jako živlem, jako dynamickým prvkem krajiny, ve formách drobných, až obrovských, pravidelně setkáváme. Jsou samozřejmostí Alp, Karpatské soustavy i velké většiny asijských velikánů. Jejich vlastí, množstvím, nevázaností, nezkažeností je především Norsko. Nejsou to samozřejmě
    Řekl jsem, že voda je i mír. U mnohých jezer byste nevěřili, že voda také umí být neomalená a nebezpečná. Klidně se usmívá, nebo je ponurá svými mraky a hlubokým dnem, nebo se otiskuje do tváří stromů svým všeuklidňujícím pohodovým dojmem. Záleží jen na kulisách, které si voda ve svém okolí vybrala. Ona to umí i v našich jihočeských i nejihočeských rybnících, ale chcete-li zapomenout na mizerie, stresy světa a ponořit se do sebe a hledat dobré myšlenky, musíte do země tisíců jezer, do Finska. Někdy vás zde příroda úplně obejme, až máte strach, že vám nezbyde nic jiného, než zbytek života zde bloudit. Tolik obrazů se opakuje, ale mají tak drobné nuance odlišností, že nostalgie krajiny vás plně pohltí. Podobně se chová celý sever.Pokud budete bloudit za krásou, je téměř jisté, že voda vás dobře povede a zůstanete u ní déle než jinde. Budete si lámat hlavu, v čem to vlastně je.