Šedesát let Společnosti bratří Čapků

3-4 2008 Ostatní česky
obálka čísla

doŠedesát let je dosti dlouhá doba nejen v životě člověka, ale i v "životě" organizace. Dost dlouhá na ohlédnutí zpět, zhodnocení, ověření životaschopnosti myšlenek, cílů.

Jak vlastně vznikla Společnost bratří Čapků

Odpověď zní: z podnětu návštěvníků, kteří se ve dnech 29. - 30. 6. roku 1946 v Malých Svatoňovicích zúčastnili Národní oslavy Karla Čapka, odhalení pamětní desky na jeho rodném domě a výstavy díla bratří Čapků. Oslav se tenkrát zúčastnil i prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš s chotí Hanou, rodiny obou bratrů a řada dalších významných hostí. O týden později se slavnost opakovala, protože přijel ministr zahraničí Jan Masaryk, ve dnech zahájení výstavy vázaný povinnostmi v OSN. Výstava uspořádaná ve čtyřech síních malosvatoňovické školy byla vysoce ceněna odborníky i veřejností a navštívilo ji více než 20 000 návštěvníků. Však také musela být pro velký zájem prodloužena.

Velikost díla obou bratří - obou obětí fašismu - zvedla po II. světové válce vlnu zájmu o jejich tvorbu v řadách zasvěcených odborníků, čtenářů i široké veřejnosti, Nelze se tedy divit, že Společnost vznikla spontánně a v duchu národních tradic.

Účelem Společnosti bratří Čapků bylo (a je) sdružovat a získávat přátele a ctitele tvorby obou bratrů, šířit a prohlubovat znalost jejich díla a udržovat jejich památku živou.

Mezi zakládající členy patřili spisovatel, národní umělec MUDr. František Langer, malíř, národní umělec Václav Rabas, spisovatel Karel Scheinpflug, editor díla bratří Čapků PhDr. Miroslav Halík, herec ND, národní umělec Václav Vydra a další. V Malých Svatoňovicích bylo slavnostně otevřeno i muzeum bratří Čapků, dodnes hojně navštěvované.

Významnou osobností při vzniku Společnosti a při prosazování celonárodního uznání velikosti Karla Čapka byl v té době prof. Albert Pražák a zvláště profesor slavistiky na moskevské universitě Sergej Vasiljevič Nikolskij. Právě ten označil Karla Čapka za nejlepšího českého spisovatele a jeho román Válka s mloky za nejlepší světovou satiru. Jeho "objevení" kvalit Karla Čapka bylo přelomovým okamžikem, kterým se doma i ve světě otevřela cesta k poznávání díla Karla i Josefa Čapka.

Společnost nevznikla pro elitu a odborníky zkoumající dílo obou bratrů. Naopak. Stát se členem Společnosti bratří Čapků mohli studenti, lidé všech profesí a různého stupně vzdělání po celé naší vlasti. Časem přibývalo i zájemců z řad krajanů žijících mimo území Československé republiky i znalců a odborníků, "čapkologů" z území bývalého východního bloku i ze Západu.

Bohatý program

Z bohaté programové nabídky, kterou Společnost pro své členy, ale i zájemce - nečleny, připravuje, je třeba vyzdvihnout několik let trvající tradici nedělních tématických odpolední v Památníku národního písemnictví na Strahově, či dřívější pondělní podvečery ve Smetanově muzeu, v sále Městské knihovny v Praze, nebo oblíbené čapkovské programy v Sukově síni pražského Rudolfina.

Komponované čapkovské pořady v přednesu významných profesionálních umělců, ale i členů amatérských divadel, byly a jsou stále považovány za zdařilé a mimořádné akce jak co do obsahu, tak jazykového projevu a jsou vždy oslavou krásného českého jazyka.

Každoroční pietní akty na Vyšehradském hřbitově vždy 25. prosince dopoledne u hrobu Karla Čapka a stejné pietní akce v dubnu u symbolického hrobu Josefa Čapka, jsou setkáváními, při kterých si připomínáme stále živý odkaz obou bratří.

Nelze přesně vyčíslit, kolik členů se za dobu trvání SBČ zúčastnilo všech přednášek, besed, komponovaných programů, soutěží či výstav. Bohužel se do dnešních dnů nedochoval přesný přehled všech programů připravených pro čapkovce. Jedno je však zcela jisté: zaručená byla vždy vysoká kvalita...

Aby byli členové společnosti průběžně o činnosti i "čapkovských" aktivitách informováni, vydává výbor SBČ pravidelně své Zprávy a Zpravodaj. Z původně strojem psaných a později cyklostylovaných jedno až dvoustránkových, vydávaných v nepravidelném intervalu, se Zprávy "vypracovaly" na pravidelný osmi až dvanáctistránkový čtvrtletník s řadou významných dokumentů textových i fotografických.

Nepravidelně jako příloha Zpráv od roku 1987 vycházejí Documenta Čapkiana.

Velmi oblíbeným programem se pro členy staly každoroční autokarové zájezdy po stopách bratrů Čapků a to jak po území Čech a Moravy, tak Slovenska.

Památník ve Strži

Významným počinem se stalo otevření Památníku Karla Čapka v jeho dřívějším letním sídle, na Strži ve Staré Huti u Dobříše dne 28. dubna 1963.

Expozice Karla Čapka byla časem rozšířena i o expozici jeho manželky, spisovatelky a herečky Olgy Scheinpflugové a přítele, novináře Ferdinanda Peroutky. Důstojný stánek našeho národa se po celkové rekonstrukci Památníku v roce 1996 stal vyhledávaným místem studentů, čapkologů i široké veřejnosti z naší země a stále častěji i ze zahraničí. Strž se novou expozicí i nově koncipovanými programy stala místem poznávání a setkávání všech, kdo se hlásí k odkazu obou bratří Čapků - bojovníků za svobodu a demokracii, za kterou oba položili to nejcennější - svůj život.

Hovoříme-li už o Strži, musíme připomenout i nedávný počin dědiců Václava Palivce, který Karlu Čapkovi k jeho svatbě s Olgou Scheinpflugovou propůjčil venkovský domek do doživotního užívání. Rozhodli se objekt i nadále ponechat k tomuto účelu za symbolické nájemné. Nemalou zásluhu na stavu Památníku má i Nadační fond Čapkova Strž.

Další aktivity

Roku 1993 byl vytvořen Klub přátel bratří Čapků a města Úpice.

Zatímco svatoňovičtí každoročně mimo jiné pořádají soutěž středních škol v interpretaci děl bratří Čapků, v Úpici každý rok vyhlašují literární a výtvarnou soutěž na dané čapkovské téma pro základní školy a odborná učiliště..

Ale ani v Trutnově a okolí nezůstali k odkazu bratří Čapků lhostejní. Roku 1982 založili svou pobočku s početnou členskou základnou.

Za dobu trvání Společnosti bylo i z jejího podnětu bratřím Čapkům odhaleno 13 pamětních desek (v Praze, na Strži, v Hronově, Chýších, K.Varech, Úpici, M.Svatoňovicích, Bílovicích u Brna, Brně, Oravském Podzámku, Trenčianských Teplicích, Prohoři u Žlutic a Vrchlabí),. busta Karlu Čapkovi v Pantheonu Národního muzea v Praze a Josefu Čapkovi v Hronově; roku 1969 sousoší v Malých Svatoňovicích a roku 1995 pomník oběma bratrům v Praze před Vinohradským divadlem.

Velmi významná je i spolupráce s čapkovci na Slovensku. Z podnětu bratislavského Klubu přátel české kultury a díky vstřícnosti vedení města a lázní Trenčianské Teplice a dalších složek jsou od roku 1991 právě v Trenčianských Teplicích, kde otec bratří Čapků MUDr Antonín Čapek v letech 1911 - 1923 působil jako lázeňský lékař, udělovány Ceny Karla Čapka za popularizaci života a díla bratří Čapků na Slovensku a praktické uplatňování česko-slovenské vzájemnosti. Do roku 2007 bylo toto vysoké vyznamenání uděleno třiceti osobnostem českého a slovenského kulturního a společenského života, mimo jiné herci Divadla na Vinohradech (předsedovi SBČ) Vlastimilu Fišarovi, herci Josefu Abrhámovi, prof.PhDr Františku Černému, DrSc., hercům Jozefu Krónerovi a Ladislavu Chudíkovi, prof. Emilii Vašáryové.

S šířením a poznáváním díla obou bratří i za hranicemi naší vlasti se zvyšoval zájem především u zahraničních odborníků. I proto má SBČ mezi svými členy příznivce v Německu, Maďarsku, Rumunsku, bývalém Sovětském Svazu, ale i v Albánii, USA a zejména v Japonsku.

O vzájemné spolupráci svědčí tématické výstavy a pořádání odborných konferencí.

Věnuje-li SBČ prvořadou pozornost odkazu bratří Čapků, neznamená to, že si nepřipomíná i odkaz "pátečníků" či prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, či nejbližšího přítele Karla Čapka, novináře a spisovatele Ferdinanda Peroutky.

Od založení stáli v čele Společnosti tito předsedové: V letech 1947 - 1949 přítel Josefa Čapka, národní umělec, malíř Václav Rabas, po něm (1949 - 1965) přítel Karla Čapka, spisovatel, gen MUDr. František Langer. Od roku 1965 do roku 1975 vedl Společnost editor díla Karla Čapka PhDr. Miroslav Halík, pak následoval JUDr. František Krčma (1975 - 1987). V roce 1987 převzal vedení Vlastimil Fišar a po jeho skonu v roce 1991 do roku 1998 čapkolog prof. PhDr. František Černý, DrSc. Od roku 1998 je v čele Společnosti režisér Josef Protiva.

I po šedesáti letech má Společnost v díle bratří Čapků stále co objevovat, co sdělovat široké veřejnosti. Dílo bratří Čapků nejenže je stále živé, ale i v dnešní době aktuální. A společnost je otevřena pro všechny, kdo vyznávají slušnost, čestnost, pravdomluvnost, svobodu a demokracii.

Více se dovíte na:

www.capek-karel-pamatnik.cz www.knihovna.upm.cz/spolecnosti/sbc

Olga Rohelová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012