Josef Hlávka jubilující

1-2 2008 Ostatní česky
obálka čísla

Letos si připomínáme sté výročí od úmrtí nejúspěšnějšího podnikatele druhé poloviny 19. století, významného architekta a stavitele, zakladatelele a prvního prezidenta České akademie pro vědy, slovesnost a umění a největšího českého mecenáše JOSEFA HLÁVKY.

Studentem i tovaryšem

Josef přichází na svět 15. února 1831 v rodině purkmistra Hlávky. Dientzenhoferův chrám naproti rodného domku v Přešticích se mu vryje do srdce natrvalo. Výtvarnému talentu stěží stačí kresby okolí a studium na gymnáziu. Josef absolvuje přípravu pro technická studia, s dvouletou přestávkou událostí roku 1848. Studium architektury je v Praze zrušeno, zbývá Vídeň. Na zdejší Akademii výtvarných umění Hlávka v letech 1851 – 1854 přímo nasává veškeré proudy. Ještě posluchačem architektury, již získává státní cenu za nejlepší práci. Dobře ví, že talent a akademické vzdělání ještě nezaručují stálou kvalitu. Dle výroku "o věčné šedivosti pouhé teorie" se proto přihlásí k vídeňskému staviteli Schebkovi a za rok dostává výuční list pro tovaryše v oboru zednickém. Postupně se vypracovává ve vynikajícího konstruktéra. Mistrovo osvědčení k samostatné realizaci staveb obdrží po šesti letech praxe i s místem v jeho stavební kanceláři. Učí v jeho vídeňské soukromé průmyslové škole. S jinými architekty přicházejí soutěžní návrhy na dostavbu banky, novostavbu burzy a Votivního chrámu ve Vídni. Stvrzené cenami, řídí Hlávka jejich realizaci i kancelář. V soutěži o dvouleté stipendium, vypsané vídeňskou akademií pro tři vítězné projekty na stavbu pražského Národního divadla, obsazuje Hlávka třetí místo. Cestuje po Itálii, Sicílii, Řecku, Francii, Anglii, Belgii a Německu. Zachycuje vše v množství, že si stipendium prodloužuje o rok. V soutěži pro dostavbu Dómu Santa Maria ve Florencii se, ač nevyzván, z téměř sta účastníků umístí v první desítce. Po návratu do Vídně žádá o stavitelskou koncesi a zároveň začíná učit na škole pro architekturu při akademii. Stavitel Schebek mu v závěti odkazuje svou kancelář se veškerým zařízením.

Architektem i stavitelem

Mezi lety 1860 – 1869 vzniká většina Hlávkových staveb. Vítězným návrhem na stavbu trojlodního kostela Panny Marie misionářské kongregace lazaristů a oceněním projektu rezidence řecko-pravoslavného biskupa v Černovicích v ukrajinské Bukovině si zajišťuje jejich realizaci. I stavbu Dvorní opery ve Vídni, při jejímž otevření roku 1869 mu císař František Josef věnuje zlatý klíč a symbolické náčiní, užité při položení základního kamene. Hlávka realizuje projekt nové Zemské nemocnice "U Apolináře" v Praze a komplex domů ve Vodičkově ulici. Ve Vídni staví obchodní domy Schmitt a Böhler, desítky činžovních domů, včetně vlastních. Farní kostel v Köpfingu. S kolegy realizuje vídeňské AkadeAkademické gymnázium, Dvorní muzeum, Velmistrovský palác německého řádu a palác arciknížete Viléma. Anglický zemský dům a synagogu, vojenský areál jezdecké školy s arzenálem, nové křídlo paláce Maxe Fürstenberka. Kostel sv. Ottmara. Vídeň mu uděluje čestné občanství i císařský řád za záslužnou činnost a za získání ceny v oboru architektury na světové výstavě v Paříži roku 1868. Usilovnou prací získává Hlávka věhlas a jmění, krásný byt a salón. Pro rodinu kupuje barokní zámek v Lužanech, později přestavěný do novorenesančního stylu. Zájem o realizaci "hudebních stánků" je násoben přátelstvím s A. Dvořákem. Stýká se i s dr. Šafaříkem či s L. Riegrem. Ctěn a vyhledáván, zván vídeňskou aristrokaracií. Práci dává přednost. Platí však přílišnou daň: pro dlouhodobou nemoc se musí vzdát architektonické a stavitelské činnosti. Zbývá mu ještě říšský a zemský poslanecký úřad za kurii a poradenství. Po pražské povodni 1890 se podílí odborně na pracech při obnově Karlova mostu. V roce 1907 je jmenován čestným občanem Prahy a dekorován Velkokřížem řádu císaře Františka Josefa.

Velkorysým mecenášem

Hlávka ví, jak těžké je studovat i prosadit se s minimem financí. A ví příliš dobře o vlastních zdravotních potížích i o své samotě po smrti první ženy Marie. Rozhoduje se věnovat své jmění "na kulturní povznesení národa". Přikročí k činům. Po rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity na samostatnou univerzitu českou a německou zakládá Nadání Marie a Josefa Hlávkových – pro financování vybraných studentů tří fakult a České technické nadání Josefa a Marie Hlávkových – pro studenty s výborným prospěchem. Přispěje k realizaci jezdecké sochy sv. Václava. V roce oslav stého výročí Královské společnosti nauk 1884 věnuje anonymně částku k založení Jubilejního fondu pro českou vědeckou literaturu. Druhá žena Zdeňka je mu inspirací: vzniká Fond manželů Hlávkových pro udílení cen básnických děl. Po tříletém jednání prosazuje Hlávka vznik České akademie pro vědu, literaturu a umění císaře Františka Josefa, do jejíhož čela je jednomyslně zvolen. Vzniká i Národohospodářský ústav při této akademii. Hlávka finančně zaštiťuje stavbu studentských kolejí, nesoucích dodnes jeho jméno. Podporuje krajanské spolky ve Vídni. Nezříká se soukromých příspěvků talentovaným jednotlivcům. Z Lužan vytváří s druhou ženou oázu pro umělce: pro inspiraci sem jezdí M. Aleš, J. Zeyer, J. Vrchlický, K. Hynais, J. V. Myslbek a další. Tichými dary podporuje tvůrčí snahy, například J. V. Sládka, O. Nedbala, J. Mařáka, A. Dvořáka, J. Suka. Po skonu druhé ženy zakládá Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které ustavuje jako univerzálního dědice veškerého svého majetku. Nadání začne plnit svou úlohu krátce po jeho smrti, která přišla 11. března 1908.

Jubilejní rok Josefa Hlávky 1908 – 2008 nese velkorysý projekt, který UNESCO zahrnulo pod nejvýznamnější světová kulturní výročí. Pořádá ho Akademie věd České republiky a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Českým vysokým učením technickým, Národním muzeem, Národní galerií, Českou filharmonií a dalšími instucemi. Vždyť tvůrčí činnost Josefa Hlávky v oblasti architektury a stavitelství obohatila kulturní dědictví národů České republiky, Rakouska i Ukrajiny. Hlávka byl a stále je mimořádnou osobností, spojující podnikatelské úspěchy se zásluhami o rozvoj vědy, umění a kultury. Jubilejní rok Josefa Hlávky zahájil výroční koncert Akademie věd ČR v Rudolfinu, věnovaný jeho poctě. Celkový program jubilejního roku nabízí na třicet významných událostí, obsahujících šíři aktivit, jimž se Josef Hlávka věnoval. Zahrnuje konference o architektuře a o financování vědy pro budoucnost českých nadací, cykly přednášek o jeho osobnosti a tvorbě, slavnostní odhalení busty v Národním muzeu, koncerty a výstavy. Česká banka uvede emisi stříbrné pamětní mince Josefa Hlávky.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012