Třetí - protikomunistický - odboj

1-2 2008 Aktuality česky
obálka čísla

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu ČR v souvislosti s přípravou zákona o III. protikomunistickém odboji připravil na podzim roku 2007 seminář, kterým provázel pan Patrik Benda. V úvodu promluvil místopředseda Senátu MVDr. Jiří Liška o zákonu připravovaném na podnět a ve spolupráci s Konfederací politických vězňů ČR. Zmínil zákon o protiprávnosti komunistického režimu z roku 1993, který u přesně definovaného okruhu zločinů spáchaných mezi lety 1948–1989 zastavil po tuto dobu běh promlčecích lhůt, a vznik Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Připomenul odtajnění, zpřístupnění a otevření archivů někdejší komunistické strany a Státní bezpečnosti. Předseda výboru Doc. MUDr. Karel Barták, CSc. připomenul, že musí být jasně, srozumitelně a vždy znovu obhajitelně vymezeno, kdo na statut účastníka má nárok a kdo ne.

Na semináři zazněly velmi zajímavé příspěvky historiků, právníků, politických vězňů aj.

První příspěvek přednesl pplk. PhDr. Eduard Stehlík, zástupce ředitele Vojenského historického ústavu v Praze a ředitel jeho Odboru muzejně správního, na téma "Charakteristika a hlavní směry III. odboje". Připomněl, že dosud nikdo nezpochybnil II. protinacistický odboj, a že III. odboje se často účastnili příslušníci II. odboje, domácí, ale i exulanti. Zdůraznil, abychom však nikdy nezaměňovali emigraci a exil, emigranty a exulanty. V III. odboji je nutné zdůraznit, že na rozdíl od nacistického odboje, Češi vraždili a mučili Čechy.

PhDr. Petr Kolář, Ph.D., politolog a právník, v současné době prorektor VŠ CEVRO Institutu a odborný konzultant Parlamentního institutu pro obor ústavního a evropského práva, přednesl referát z ústavně-právního pohledu "Odboj jako projev práva na odpor". Konstatoval, že ústavní orgány své funkce a pravomoci fakticky nevykonávají a občané tak fakticky pozbyli možnosti účinného použití zákonných prostředků. V souvislosti s III. protikomunistickým odbojem pronesl, že odboj proti takové vládě byl projevem lidské přirozenosti a byl oprávněný.

Za Konfederaci politických vězňů vystoupil Čestmír Čejka, dlouholetý člen předsednictva KPV, který v komunistických kriminálech strávil dohromady dvanáct a půl roku. Přednesl "Stanovisko poltických vězňů ČR". Připomněl, že 1. verze zákona (1991) o protiprávnosti komunismu neprošla, po rozdělení republiky již další návrh nebyl zařazen. Třetí verzi návrhu zákona podalo KPV v říjnu 2005. Proč zákon nebyl uveden v praxi přičítá důsledku vlivu KSČ. Nový návrh zákona o protikomunistickém odboji v letech 1948–1989, tzv. druhá verze, měl již charakter zákonný, tedy paragrafového znění. Tento materiál byl sice postoupen celé řadě orgánů činných v legislativní činnosti, včetně sněmoven, ale nikdy se na pořad Poslanecké sněmovny nedostal. V roce 2005 byl přednesen jako memorandum na žofínském shromáždění KPV politický program KPV, v němž mezi jinými důležitou roli hrála i otázka uzákonění protikomunistického odboje. Na základě této skutečnosti nebo v souvislosti s ní byl vypracován obšírný materiál - 3. odboj, návrh zákona, základní vstupy. Slovensko reprezentoval JUDr. Ing. Ivan Šimko, předkladatel zákona o protikomunistickém odboji, v současnosti předseda neparlamentní politické strany Misia 21 - Hnutie kresťanskej solidarity. Jeho referát "Prijatie zákona o protikomunistickom odboji na Slovensku" (účinnost nabyl 1. června 2006) přednesl v zastoupení Miro Lehký z Ústavu pro studium totalitních režimů, někdejší pracovník ÚDV a slovenského Ústavu paměti národa, kde byl ředitelem sekce Dokumentace. JUDr. Šimka oslovili představitelé Konfederace politických vězňů Slovenska, Svazu protikomunistického odboje, ve spolupráci s předsedou Ústavu paměti národa Janem Langošem. Zákon konstatuje, že protikomunistický odboj byl pokračováním národního boje za svobodu. Zákon vyjmenovává rozmanitost forem protikomunistického odboje a uvádí členy ilegálních organizací, politické vězně, zahraniční odboj a jiné zjevné formy odboje.

K vlastnímu návrhu připravovaného zákona o účastnících protikomunistického odboje a odporu proti komunismu, o jeho základní představení promluvil jeden z hlavních strůjců tohoto návrhu Mgr. Jiří Koucký, právník a zkušený legislativec a v současnosti též externí spolupracovník Archivu bezpečnostních složek a vznikajícího Ústavu pro studium totalitních režimů. Ve svém příspěvku "Principy návrhu zákona o III. odboji a jeho ústavní limity" předpokládá, že zákon o III. protikomunistickém odboji bude napadán komunisty. Upozornil, že zákon se bude vztahovat i na boj proti komunismu před rokem 1948. Zmínil se o tradičním českém plebejství. Připomenul, že po roce 1945 neexistovala žádná pravicová konzervativní strana; tři strany se hlásily k levici. Po roce 1989 však došlo k ponížení právního postavení politických vězňů na soudní rehabilitaci, často jen částečnou, místo vyslovení zásadní satisfakce. Po roce 1990 se nepodařilo přijmout zákony, které by charakterizovaly odboj jako odboj. Zákonodárce se zaměřil pouze na rehabilitace. Musí být jasné, že se jednalo o odboj, že to nebyl kriminální čin.

Mgr. Tomáš Bursík, historik a politolog, bývalý pracovník ÚDV, nyní zástupce vedoucího výzkumného oddělení Archivu bezpečnostních složek MV, mj. autor knihy o životě politických vězeňkyň "Ztratily jsme mnoho času... Ale ne sebe!" se zaměřil na "III. odboj ve světle archivních pramenů a pamětí". Jasně prohlásil, že se domnívá, že komunistický režim vyhlásil po únoru 1948 občanskou válku. A že vzniklo právo na odpor proti nelegitimnímu státu. Na osobnostech postavila Československá republika po roce 1918 svou existenci a na osobnostech ji bude Česká republika stavět i nadále. Archiv bezpečnostních složek MV a Ústav pro studium totalitních režimů zkoumá minulost KSČ a dalších organizací, založených na této ideologii. Dokumentuje zločiny nacistické i komunistické minulosti.

V diskuzi vystoupili:

Církevní historik PhDr. Radomír Malý z Teologické fakulty v Českých Budějovicích s příspěvkem na téma katolíci a jejich účast ve 3. odboji. Jan Šinágl, nezávislý publicista, představil přítomného Milana Paumera z odbojové skupiny bří Mašínů, a připomněl nepotrestaného prokurátora Vaše (H. Píka) a soudkyni Horváthovou (Pavel Wonka). Upozornil na skutečnost, že předsedkyně Konfederace politických vězňů pozastavila kapitánovi Vladimírovi Hučínovi členství v KPV. Ing. Adolf Rázek, bývalý pracovník ÚDV se zmínil o tom, že Jiří Janeček", generální ředitel veřejnoprávní televize, která natočila "Případy majora Zemana", tato práva prodal soukromé firmě, která záhy začala vydávat jednotlivé epizody skandálního seriálu na DVD. Za Pražský akademický klub 48 vystoupil dr. Zdeněk Boháč a zavzpomínal na vysokoškolské studenty, kteří po Gottwaldově prohlášení o převzetí moci komunistickou stranou v mohutném pochodu na Pražský hrad odmítli komunistický režim a účinně bojovali proti komunistickému režimu v 50. letech. Doc. Jiří Nedoma z Ústavu informatiky Akademie věd ČR ve svém příspěvku poukázal na naši současnost, která se nedokázala s totalitní minulostí vyrovnat a zdůraznil, že ti, co páchali zločiny v letech 1945 - 1989 jsou dnes často na vedoucích místech v politice, ekonomice i vědě. Předseda Svazu PTP – Pomocných technických praporů, vojenských táborů nucených prací z 50. let – Vladimír Lopaťuk uvedl, že 30% bývalých vojáků PTP vlastně pocházelo ze skupiny vyloučených vysokoškoláků. Prohlásil, že členové PTP, politicky nespolehliví občané, nebyli vycvičeni ve zbrani. Bylo jim řečeno, že, "budete převychováni, protože váš ideologický směr je úplně jiný, než je náš."

Místopředseda Senátu ČR Jiří Liška zakončil seminář s nadějí, že bychom mohli ten první oficiální krok s připravovaným návrhem zákona udělat ještě v letošním roce. Zdůraznil, že teprve tato vláda, která dnes je u moci, je první vládou po roce 1989, kde není ani jeden bývalý komunista.

Děkuji panu Patrikovi Bendovi za laskavé poskytnutí materiálů ze semináře, které mně umožnily zachycené myšlenky upřesnit.

PhDr. Olga Bezděková, (listopad 2007)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012