Waldaufova kniha mi připomněla únor 1948

1-2 2008 Aktuality česky
obálka čísla

Některým z nás se již dostal do rukou první díl knihy o historii Sokola s názvem "Sokol – malé dějiny velké myšlenky". Napsal ji Jan Waldauf, který po XI. Všesokolském sletu v roce 1948 odešel do exilu a usadil se v Kanadě. Vydalo ji nakladatelství ATELIER IM v Luhačovicích. Zatím jde o nejkomplexnější pohled na sokolské hnutí od jeho vzniku v roce 1862 do začátku padesátých let minulého století. Zachyceny jsou radostné i těžké chvíle sokolstva ve vlasti i v zahraničí.

Našel jsem tam i zmínky o osobnostech a událostech z přerovské sokolské jednoty a Sokolské župy Středomoravské – Kratochvilovy, kde sám ještě aktivně působím. Potěšilo mě to. Autor na straně 37 uvádí: "Válečným stavem byl rakouskými úřady zahájen přísný postup proti českým vlastencům a první obětí této persekuce se stal Slavomír Kratochvil, člen Sokola v Přerově, který byl za rozšiřování letáků a ruských proklamací 23. listopadu 1914 vojenským soudem v Moravské Ostravě odsouzen k trestu smrti a zastřelen."

Připomíná se i působení v exilu někdejšího župního starosty z Přerova Rudolfa Lukaštíka. Nejdříve jeho jednatelská funkce v roce 1940 u vzniklé Zahraniční župy se sídlem v Paříži a v roce 1941 i u jedné sokolské jednoty při československém zahraničním vojsku a to v Sokole Leamington. Uvádí se, že podle Rudolfa Lukaštíka sokolové u čs. zahraniční armády uspořádali za války 150 tělocvičných akademií, jimiž propagovali Sokol a Československou republiku.

Jistě i další sokolští čtenáři najdou v knize zmínky o svých dřívějších lokálně blízkých sokolských činovnících a orgánech a pomůže jim k tomu i připojený rozsáhlý jmenný rejstřík. Prameny díla vycházejí hlavně z archivu, který udržoval i v Chicagu v roce 1984 zemřelý Antonín Hřebík, poslední svobodně zvolený starosta ČOS před likvidací Sokola komunisty.

Historicky nejcennější je část nazvaná Konec svobodného sokolstva v Československu, věnovaná období 1948 až 1952. Výstižně jsou popsány události roku 1948. Sokol se svou tehdy milionovou členskou základnou, ač navenek proklamoval politickou nestranickost, se stal v době únorového komunistického puče a pak ještě na přelomu června a července 1948 v době konání XI. všesokolského sletu v Praze významným politickým hráčem vzdorujícím násilnému prosazování politické totality v Československu.

Žijící pamětníci dosud vzpomínají na komunisty řízené vytváření akčních výborů při orgánech společenských organizací a nekomunistických stran, které dostávaly direktivy prostřednictvím akčních výborů při Národní frontě. Cílem byla tzv. očista veřejného života. To se významně dotklo sokolského hnutí, v němž byly jeho špičky zbaveny svých funkcí, mnohdy vystaveny represím, což nakonec vedlo i k velké poúnorové exilové vlně. V knize jsou vzpomenuta prohlášení některých župních orgánů, které se otevřeně postavily proti uplatňování platných sokolských stanov, jako např. předsednictva Sokolské župy Moravskoslezské v Ostravě ze dne 3. srpna 1948 nebo Sokolské župy Žižkovy v Táboře z 15. srpna. Také schůze předsednictva Sokolské župy Středomoravské – Kratochvilovy dne 15. srpna 1948, jíž se zúčastnili starostové a zástupci 59 z 62 jednot a poboček župy vydala podobné prohlášení. Pravilo se v něm: "Členstvo naší župy je roztrpčeno nad soustavně vedenými útoky, ničím nepodloženými, jimž je sokolstvo vystaveno v denním tisku i rozhlase, a těžce nese, že předsednictvo ČOS nedovedlo samo čelit těmto útokům na příslušných místech. Dnešní předsednictvo ČOS není již schopno řídit příští osudy sokolstva."

To se též potvrdilo, protože koncem roku 1952 se konalo závěrečné zasedání Ústředního výboru Sokola, na němž první nositel titulu "Zasloužilý pracovník v tělesné výchově a sportu" Josef Truhlář po kajícné sebekritice odevzdal celou svou agendu Státnímu výboru pro tělesnou výchovu a sport. Komunisty plánované zničení sokolské organizace v Československu bylo tím dokončeno. I toto závěrečné hodnocení je převzato z Waldaufovy knihy.

Je pozoruhodné, že tak významná a poctivě odvedená práce o dějinách Sokola přišla z pera Čechokanaďana Jana Waldaufa. Těším se již na avizovaný druhý díl.

Jaroslav Skopal, Přerov

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012