Stalo se doma - Prosinec

    Rok ve střední Evropě, Českou republiku pochopitelně nevyjímaje, se lámal sněhovou kalamitou, která přišla už o Vánocích. Sněžilo a foukalo tak, že to leckdo vůbec nezažil, oficiálně se tvrdilo, že rozhodně byla nejhorší kalamita za posledních 15 let. Na našem území skutečně nejsme zvyklí na stav, kdy jsou vesnice i města odříznuty od světa. Na začátku roku nikdo netušil, že nebývalé množství sněhu již v druhé polovině ledna začne tát v rekordně teplém (pro změnu) počasí.
    Rekordně mrazivé jsou i vztahy mezi ČR a Rakouskem, zejména po výroku českého premiéra Zemana ze 14. ledna, že "Čím dříve se Rakušané zbaví pana Haidera a jeho profašistické strany, tím lépe."
4.    Státní finance skončily loni s menším deficitem než odborníci očekávali, přesto je stále rostoucí schodek varovný.
14.    Z poškozování věřitele byl obviněn šéf televize Nova Vladimír Železný. Stíháni jsou i jeho právníci Aleš Rozehnal, Ondřej Kuchař a Edita Panušková.
15.    Vrchní soud zastavil stíhání bývalého komunistického prokurátora Karla Vaše za justiční vraždu generála Heliodora Píky. Soud rozhodl, že vražda je promlčená a zrušil loňský rozsudek Městského soudu v Praze, který Vaše odsoudil k sedmi letům vězení. Proti rozhodnutí Vrchního soudu protestovala Konfederace politických vězňů.
16.    Po roční přestávce se otevřela Obrazárna Pražského hradu, která patří k nejstarším sbírkám výtvarného umění v Evropě. Založil ji císař Rudolf II.
17.    Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel se vyslovil pro zmírnění současného napětí mezi Českem a Rakouskem.
    V Dvořákově síni Rudolfina vystoupili italští Tenores di Bitti. Na závěr koncertu zazpívali italští tenoristé spolu s Pražským komorním sborem.
18.    V tento den před 295 lety (1707) dal císař Josef I. souhlas, aby se v Čechách začalo vyučovat inženýrskému umění. O sto let později zahájila činnost pražská polytechnika, na níž byly uděleny první doktoráty 25. ledna 1902.
21.    21. Centrální banka již podruhé zasáhla proti silné koruně a snížila úrokové sazby.
22.    Podpisové referendum proti Jaderné elektrárně Temelín a v případě jejího neodstranění proti zabránění vstupu Česka do Evropské unie podepsalo přes devět set tisíc Rakušanů. Přestože požadavky petice musí projednat rakouský parlament, Schüsselovi lidovci i opozice tvrdí, že požadavek veta vůči Česku odmítnou.
23.    Na lavici obžalovaných usedl Lubomír Soudek, bývalý generální ředitel Škody Plzeň, jako první z mocných průmyslníků 90. let. Firma svého bývalého ředitele žaluje za to, že ji okradl o veliké peníze.
24.    Prezident Havel podepsal novelu zákona o parlamentních volbách, která počítá s klasickou d´Hondtovou metodou přepočtu hlasů na mandáty a nemění hranice pro vstup do sněmovny.
28.    Generální tajemník rakouské krajně pravicové strany Svobodných Sichrovsky vyzval Prahu k "přehodnocení důsledků rasového pronásledování" za války a odškodnění zvláště židovských obětí takzvané arizace. Rozpoutal tak další kolo slovních přestřelek mezi Prahou a Vídní.
30.    Do Afghánistánu začalo vysílat z Prahy Rádio Svobodná Evropa/ Rádio Svoboda. Z počátečních dvou hodin denně se má vysílání rozšířit na dvanáct hodin v paštštině a darí.
31.    Čtyřkoalice prochází prohlubující se krizí. Kvůli sponzorským darům nejasného původu vyzvala Unie svobody ODA, aby sama zvážila setrvání na kandidátkách.
    V lednu se opět přetřásalo, že ani dvanáct let po listopadovém pádu komunistické moci se česká společnost nevyrovnala se zločiny, za něž byli komunisté odpovědni. Loni v prosinci začal proces s bývalým ministrem vnitra Obzinou a vedoucími správy Státní bezpečnosti Mézlem, Němcem a Wiederlechnerem, kteří řídili akci Asanace, jejímž cílem bylo donutit k emigraci přední disidenty. Soud bude pokračovat v únoru a obviněno je i dalších jedenáct náčelníků krajských správ StB.
    Někdejší předseda vlády Štrougal, podezřelý z krytí vražd spáchaných estébáky na konci 40. let, stanul před soudem v prosinci. Řada by měla přijít i na bývalého estébáckého vyšetřovatele Grebeníčka, tajemníka ÚV KSČ Jakeše a bývalého předsedu vlády ČSSR Lenárta za vlastizradu, i např. na šéfa lágru Vojna Dubu.
    Vzhledem k faktu, že pro obžalované není problém získat lékařské potvrzení jako omluvenku pro soud, vlečou se některé kauzy už pěknou řádku let. Vždyť např. Alois Grebeníček už takhle "choří" téměř sedm roků. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že potrestání komunistických zločinů si přeje téměř polovina obyvatel. Snad se už konečně dočkáme morální satisfakce, že bude soudem alespoň vyřčeno a potvrzeno vinen.