Moravští bratři se omluvili za otroctví

11-12 2007 Ostatní česky
obálka čísla

Žili bok po boku: moravští bratři a černí otroci. Spolu se modlili a spolu pracovali, rozdíl mezi otroky a svobodnými však zůstával i u nich. Až letos se tato protestantská církev, ideově navazující na českou Jednotu bratrskou, omluvila za provozování otroctví a zavázala se k vymýcení rasismu.

„Historie otroctví je součást našeho příběhu Moravanů,“ citovala agentura AP reverendku Maggie Wellertovou ze Sister Bay ve státně Wisconsin, která se zasadila o přijetí rezoluce. Rozhodnutí bylo přijato na zasedání, které se každé čtyři roky koná v pensylvánském Bethlehemu. První skupina moravských bratří dorazila do tohoto města o Vánocích roku 1741, tedy sotva dvě desetiletí po vzniku církve.

Původní komunita v Bethlehemu a blízkém Nazarethu zahrnovala i dvanáct otroků a svobodných černochů, kteří žili s bílými usedlíky. Černoši byli vychováváni a pohřbíváni jako ostatní členové. Zůstávali však otroky, pokud nebyli propuštěni na svobodu nebo pokud se nevykoupili.

I moravští bratři přišli do Ameriky z hornolužického Herrnhutu na jihovýchodě dnešního Německa. V Bethlehemu, městě se 72 tisíci obyvatel, se asi tři tisíce lidí dodnes hlásí k této církvi, navazující na tradice jednoty bratrské a českého husitství.

Do Herrnhutu přišli budoucí členové této církve ve 20. letech 18. století z Moravy, kde v té době znovu zesílila protireformace. Prchali sem zejména obyvatelé Fulneku a Suchdolu, míst, která byla v té době osídlena především německým obyvatelstvem.

Moravští bratři byli jednou z mála protestantských skupin, které vyvíjely rozsáhlé misijní úsilí v evropských koloniích. V Severní Americe tak dodnes žije padesát tisíc lidí tohoto vyznání, další milion lidí se k moravským bratřím hlásí v Africe.

Příslušníci této církve neusilovali jen o christianizaci zemí mimo Evropu. Byli to řemeslníci a obchodníci, kteří se museli sami starat o svou obživu. Dávali tak vzor, který přispíval k ekonomickému vzestupu míst, do nichž přišli.

Ze střední Evropy si přivezli řadu obyčejů, které dodnes ovlivňují Bethlehem a jeho okolí. Nejvíce je to patrné o Vánocích, kdy se město rozzáří betlémskými hvězdami a tisícovkami svící ze včelího vosku. Unikátní výzdoba, za níž přijíždějí návštěvníci z celých Spojených států, dala Bethlehemu přídomek Vánoční město USA.

–z tisku–

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012