Divadelní putování s komediantským vozem

9-10 2007 Ostatní česky
obálka čísla

Jako kdyby patřili do 19. století. Venkovskou silničkou putuje komediantský vůz krytý plachtou a tažený huculskými koňmi. Za ním se plouží skupina lidí, kterým včera pršelo na hlavu a dneska svítí prázdninové slunce. Na rozdíl od svých předchůdců však nejsou odkázáni na dobročinnost lidí, kteří jim dají kus chleba a střechu nad hlavou. Jsou to amatérští herci pražského divadla Ty-játr a ještě chodí do školy – základní, střední nebo už studují na škole vysoké.

Byl to nápad Radky Tesárkové, která skoro před dvaceti lety začala pracovat s dětmi městského obvodu Praha 7. Dneska šéfuje na 150 dětí a 15 pedagogických a uměleckých vedoucích, většinou absolventů a studentů vysokých a uměleckých škol. „Chceme, aby se děti nejen učily hrát divadlo, ale uměly také bez trémy a přirozeně vystupovat na veřejnosti. Kdo aspoň jednou stál před publikem dobře ví, že musí rychle uvažovat a reagovat. Čím dál víc jsou tyto dovednosti potřeba pro uplatnění v profesním životě,“ vysvětluje Radka Tesárková.

Už podle názvů souborů je znát, že děti i mládež si divadlo užívají. Ti nejmenší z mateřských škol a 1. třídy si říkají Skřítci. Další se jmenují Písklata, Lvíčata, Natruc, Pátečníci, Načerno, Za oponou, Šupitopresto, Funebráci, Hrobeso a CO?! Už z názvu je vidět, že na prknech divadélka Radar se dějí velké věci: děti hrají dvanáct představení měsíčně, ti nejmenší se potýkají s veršíky a pohádkami, starší si troufnou i na Shakespeara, Feydeauova Dámského krejčího nebo Zeyerovu Starou historii. Úspěšné byly inscenace veršů Josefa Kainara, Kniha džunglí, hra podle známého pohádkového filmu Ať žijí duchové i JaJaponské pohádky s hostujícím režisérem Nuriuki Sawou, texty Jacquase Prevérta a hry legendárního divadla Semafor Šest žen, Kytice a Elektrická puma.

V létě Ty-já-tr už po čtvrté hostoval na Křivoklátě v rámci divadelních slavností, kterých je spolupořadatelem. Poprvé zde zazněla klasická hra Jaroslava Vrchlického Noc na Karlštejně s hudbou Karla Svobody. Na letošní léto připravil Shakespearovu hru Sen noci svatojánské a kdo zná přírodu okolo hradu ví, že tam zní slova pohádky opravdu věrohodně. Kromě večerních představení byly připraveny pro děti také komponované pořady a pohádky, takže herci z Prahy si potlesku opravdu užili.

Právem patří také Radce Tesárkové. Jaká byla její cesta k divadlu? „Vystudovala jsem filosofickou fakultu obor čeština – dějepis s pedagogickým zaměřením. Pak jsem tři roky studovala divadelní vědu a další tři roky herectví. Proč se neživím jako herečka, režisérka nebo dramaturgyně v divadle? Asi proto, že jako první jsem absolvovala pedagogickou fakultu a práce s dětmi mi přišla ze všeho nejzajímavější. Samozřejmě že jsem i režírovala a hrála, ale také se živila jako novinářka např. v prestižní České tiskové kanceláři a dramaturgovala americkou hru Klec bláznů. Ta se hrála několik sezón v pražském Hudebním divadle v Karlíně a sehnat vstupenky byl zázrak.“

Takové smrtelné tempo nebylo možné vydržet dlouho. Dneska Radka Tesárková „jen“ řediteluje Ty-já-tr a jako herečka účinkuje v pražském divadélku poezie Viola nebo na mimopražských scénách.

„Soubor působí při Domě dětí a mládeže Praha 7, což je Letná a Holešovice. Ale jezdí k nám děti z celé Prahy a blízkého okolí. V roce 2003 jsme hráli na mezinárodním festivalu Jugendtheatre v Bad Radkersbug inscenaci Sen noci svatojánské a s představením Kytice (K. J. Erbena, Jiřího Suchého a Ferdinanda Havlíka) jsme hostovali na festivalu Artlab v rakouském Grazu. Byli jsme pozváni do Jihoafrické republiky na festival „Duhový týden“ a na Kubu, ale neměli jsme peníze a sponzoři na naše prosby neslyšeli,“ říká Radka Tesárková.

Přitom zabavit děti a nabídnout jim zajímavou činnost je v zájmu celé společnosti. Tu divadlo Ty-já-tr bezesporu nabízí. Malí herci hostují v televizi, ve filmu, v pražském Národním divadle, ve Státní opeře Praha i v Divadle ABC. Účastní se také divadelního festivalu Mezi ploty, která se každoročně koná v areálech psychiatrických léčeben v Praze-Bohnicích, Brně a Plzni. Tento ve světě ojedinělý projekt má zbavit psychiatrické pacienty izolace a těm „zdravým“ dokázat, že nemocní jsou nejen vděčnými posluchači a diváky, ale také sami mnoho umějí.

Soubor nemá ani korunu nazbyt. Kostýmy i scénu připravují všichni pro všechny, z vybraného vstupného se hradí nejnutnější provoz. Přesto je letní „Putování s huculem“ dobročinnou akcí. Po představení se vybírá do klobouku a výtěžek jde na konto potřebných. Jedno léto hrály děti Drdovy Dalskabáty a organizaci Debra věnovaly 11.506 Kč. Pro děti, které „mají kůži tenkou jako motýlí křídla“, byla zakoupena speciální elektromagnetická podložka. Ta urychluje hojení ran a regeneraci jejich pokožky. Peníze dostala také Liga proti plicním chorobám, Dětský domov v Deštné, ženy s rakovinou prsu, děti s cystickou fibrózou… Ty úplně první korunky však dostalo hříbátko huculské klisničky Fortuny z Hucul Club Zmrzlík Praha, bez kterého by každoroční letní putování nebylo možné.

Radka Tesárková je vzdělaná a upřímná mladá žena. Kdybychom všichni mysleli a pracovali s takovým nasazením jako ona, bylo by líp. Nejen dětem v Praze…

Venda Šebrlová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012