ČÚZ - Česká menšina v Daruvaru se bojí o svou budoucnost

9-10 2007 Ostatní česky
obálka čísla

České školství v chorvatském Daruvaru si v září za dramatických okolností připomnělo 85 let své existence. Městská rada v rámci racionalizace nepovolila české školce Ferda Mravenec provozování jeslí a vyučování v šesti menších skupinách, což zařízení nutí k odmítání zápisů dalších dětí. Příslušníci české menšiny považují tento postup za omezování menšinových práv, obávají se i o osud základní školy J. A. Komenského v Daruvaru a v důsledku toho o budoucnost své národní existence v Chorvatsku.

„Znamená to zvýšení počtu dětí o 20 procent v každé z pěti povolených skupin. Nemůžeme brát děti do jednoho roku,“ shrnuje v týdeníku Jednota, který vydává Svaz Čechů v Republice Chorvatsko, dopad racionalizace Boženka Vargová, ředitelka české mateřské školy. Do školky dochází přes 120 dětí a zaměstnává 16 pracovníků. Přitom školka loni v šesti skupinách už fungovala, a to navzdory tomu, že jí byly sníženy finanční prostředky o 15 procent.

„Na případ se šestou skupinou naší školky se už nedívám jenom jako na hospodárnost, ale dovoluji si říci, jako na nacionalismus a zasahování do lidských práv,“ označila postup městské rady předsedkyně Svazu Čechů v Republice Chorvatsko a ředitelka české základní školy v Daruvaru Lenka Janotová ve svazovém týdeníku Jednota. Je přesvědčena, že „s trochou dobré vůle by se situace dala vyřešit ke spokojenosti všech a především pro dobro dětí,“ protože, „školka má podmínky pro práci v šesti skupinách a nežádá na to dodatečné prostředky“. „Peníze tedy nejsou největším kamenem úrazu,“ zdůrazňuje Janotová a vysvětluje, že „když se jeden rok děti do školky nezapíší, ztratíme celou generaci českých dětí pro základní školu“. Rodiče, které dají své dítě do české školky, je pak zapisují i do české školy. O problém se začalo zajímat i velvyslanectví České republiky v Záhřebu a další instituce, mimo jiné Československý ústav zahraniční, které vynakládají značné finanční prostředky na úpravu a nákup pomůcek, aby české školy všech stupňů v Daruvaru mohly dětem poskytovat co nejkvalitnější výuku.

Problémy byly i před 85 lety, ale překonaly se

O otevření české školy snila početná krajanská komunita na Daruvarsku již od počátku 20. století. Tehdy založila spolek Česká beseda s cílem „pečovat o udržení jazyka a národního uvědomění pomocí četby, přednáškami a divadelnictvím“. Když se pak v roce 1920 v Daruvaru zotavovaly z válečných útrap a podvýživy žáci vídeňských českých škol, začali místní krajané intenzivněji usilovat o založení českých škol i v Chorvatsku. Chorvatské úřady sice mnoho pružnosti neprojevily, ale Československá vláda oznámila, že postarají-li se krajané o budovu, inventář a povolení příslušných úřadů, je „ochotna vyslat učitele, vydržovat je a zaopatřit školu potřebnými pomůckami a knihami“. Výsledkem bylo 2. září 1922 otevření dvou tříd s 89 žáky v bývalém hostinci.

Prvních 14 dní vyučovala česká učitelka z Vídně, po ní dva měsíce absolvent pražského kurzu pro zahraniční učitele, který tou dobou dlel v Daruvaru jako novinář, Otto Sobotka. „Učebnice žádné, jen já si přinesl z Prahy jeden výtisk „Poupat“; některé děti měly tabulku, ostatní vůbec nic,“ vzpomínal později na těžké začátky. „Venku na české děti pokřikovali posměšnou nadávkou „Pémci“. I úřady bojkotovaly českou školu a všemožně se snažily, aby byla zavřena,“ napsal v roce 1932 v časopisu ČÚZ Krajan. Přes všechny nesnáze a překážky se ale škola udržela do příchodu učitele z Československa, kdy přišly také učebnice, postoj chorvatské veřejnosti se zlepšil a po dvou letech, při první inspekci, prohlásil státní inspektor, že by „byl rád, kdyby aspoň každá pětadvacátá škola chorvatská byla taková, jako tato jedna česká“.

Politici zkoušejí na školách šetřit

Dnes je česká základní škola J. A. Komenského v Daruvaru, do které chodí na 260 žáků, stejně jako školka, součástí chorvatské státní školské soustavy a je financovaná z chorvatského státního rozpočtu. Nicméně přece jen nedostává dostatek prostředků k uskutečnění všech plánů a proto velice vítá jakoukoliv pomoc. Například to, že od roku 1999 do Chorvatska zase pravidelně jezdí učit čeští lektoři, či že české Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje jednou za dva roky pobyty 40 učitelů z Chorvatska na pětidenních stážích v ČR a výměnné pobyty dětí 7. tříd. O vylepšování vybavení jak základní tak mateřské školy se v posledních deseti letech systematicky stará také Československý ústav zahraniční.

„Udržet a rozvíjet české národní školství a kulturní činnost v zahraničí je doslova umění“, říká Lenka Janotová. Případ s nepovolením jeslí a omezením skupin v české školce, v rámci takzvané racionalizace, to jen potvrzuje. Přitom, jak zdůrazňuje předsedkyně Svazu Čechů v Republice Chorvatsko, jen díky organizovanému českému školství se národnostní menšině daří rozvíjet i další činnost. Proto také krajanské spolky dělají všechno pro to, aby v zemích kde působí, se české školy udržely a rozvíjely. Proto se krajané v Daruvaru bouří proti limitování počtu dětí v české školce, což považují za omezování svých menšinových práv.

(Hebr)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012