Konec padesátníků v Čechách

Příští rok se 1. září oficiálně rozloučíme s nejmenší českou mincí – padesátníkem.

Já si za svůj život pamatuji pětník, desetník, dvacetník, pětadvacetník a padesátník. Kdybych byla škarohlíd, tak bych ufňukaně připomínala, že to tenkrát byly velké peníze a co všechno se za ně dalo koupit.

Dalo, ale taky vím, že můj tatínek jako šéflékař a vysokoškolský učitel měl plat 1.700,- korun, maminka se starala o domácnost a dvě dcery. Moje měsíční kapesné bylo deset korun a ty jsem zamlada většinou utratila za eskymo v kině Oko na pražské Letné. Jak jsem brala rozum, kupovala jsem si brožované knížky – ale to už bylo v šedesátých letech a všechno bylo jinak...

Dojalo mne, když jsem se dozvěděla, že nejcennější obyčejnou „oběhovou“ mincí je pětihaléř z roku 1924. Byl nedávno vydražen za 200 000,- korun. Na trhu je těchto pětníků asi sto padesát kusů. Pětník z roku 1925 je naopak bezcenný. Takže vidíte, že na nic není spolehnutí!

Haléřové mince do našich luhů a hájů zavedl císař František Josef v roce 1892. Do té doby se platilo zlatkami a krejcary, což známe z knih autorů devatenáctého století. Objevují se i v současných pohádkách, kdy slovo „krejcar“ a „zlatka“ jsou synonymem pro peníze jakékoli měny a doby. Obrazně řečeno, i když princezna nosí džíny a princ přijede na japonském skútru.

Takže se budeme loučit - z našich peněženek zmizí poslední plechová mince. Nejmenším platidlem se stane koruna: do chvíle, kdy se i za ní zavřou pomyslné dveře historie. Vystřídají ji eurocenty a eura…

Taky jsem se dočetla, že nejmenší hodnotu má ruská kopějka: 0,8 haléře. Kdybyste náhodou věděli, co se za ni dá koupit, dejte nám vědět!